Prvorozený mě ve svých třinácti letech přerostl. Už jsou to dva dny, co jsem to zjistila a pořád to nemůžu rozdejchat. Pokud bude růst tímto tempem, budeme muset za pár let vymlátit dveře.
Letošní první třídní schůzky prvorozeného se nesly ve znamení kyberšikany, která je ve třídě asi velkým problémem, neboť se o ní mluvilo rovnou půlhodinu. Byla jsem naprosto fascinována matkami, které měly nutkavý pocit paní učitelku a výchovného poradce přerušovat, skákat jim do řeči a ostatní rodiče poučovat o používání sociálních sítí, mobilů, mailů a všelijakých dalších technických vychytávek. Docela vtipné bylo zjištění, že tyto matky musely zůstat ve třídě po třídních schůzkách, protože s nimi paní učitelka potřebovala "hodit řeč". Taky mě velice potěšilo, že podle zvídavých pohledů ostatních rodičů jsem vypadala vzadu v rohu spíše jako zapomenutá studentka vyššího ročníku, než matka. Asi ten kvetoucí obličej.
Tou krásou, mládím a inteligencí jsem obdařená na úkor nějaké jiné vlastnosti a tou je v mém případě orientace. Na to, jak se dostat do třídy na třídní schůzky, jsem potřebovala tahák od synka, protože při slovním popisu jsem se ztratila už u schodiště.
Odborná stáž asistentky v sociálně terapeutické dílně s klienty s duševní poruchou byla nesmírně obohacující a inspirující a nasměrovala mě tam, kam jsem měla jít už dávno. Zkoušky mám za sebou, certifikát v kapse a teď jen čekat, až se objeví místo v jednom z nejhůře placených zaměstnání v zemi, které se nedělá pro peníze, ale z lásky - pracovník v sociálních službách. Seknout po sedmnácti letech se zaměstnáním asi bude chtít kuráž, ale jak se říká, kdo nejde vpřed, jde vzad.
Návod dobrý! Ovšem to co chceš dělat je vážně hodně odvážné
OdpovědětVymazatPředpokládám, že si podle toho prímového návodu trefila! :)
OdpovědětVymazatVtipně napsáno a to, že chceš dělat v soc. službách je opravdu odvaha. Soucit, výdrž, někdy kačení žaludek, jak se říká je třeba. Snacha má soc.právní školu s maturitou a stejně musela dělat ještě různé kurzy, zkoušky, školení, aby mohla vykonávat více prací a činností jako pracovnice ve škole pro "zvláštní" děti.
OdpovědětVymazatParádní návod. Občas by se hodil i jinde, třeba v obchodních řetězcích nebo ve městech.
OdpovědětVymazatNo páni, to jsou změnyNová práce! No tak to ať se hledání toho správného místa daří
OdpovědětVymazat[1]: Děkuji ti. snad to dám!
OdpovědětVymazatSociální služby, to fakt není žádná pohodička, ale máš do toho chuť, tak proč to nezkusit
OdpovědětVymazat[7]: To je dobrý, návod na puštění videa , možná těch návodů u nás časem přibude víc .
OdpovědětVymazatAno, vstoupili jsme do doby návodné.
OdpovědětVymazatSkvělý! Podle toho návodu bych to snad našel i já. Jo, a na schodišti se do druhého patra jde nahoru nebo dolů?
OdpovědětVymazatA hele! Vítej v cechu asistentském :) Je s níží částky co budeš mít na výplatnici srozuměn a smířen i manžel?:)
OdpovědětVymazatMy se neorientujeme v prostoru nikdo, stále ještě bloudím v nové práci a všichni chápou, že já prostě nemůžu řídit!Nejhorší, že je to dědičný a stupňuje se to!
OdpovědětVymazat[9]: To zní dobře!
OdpovědětVymazat[11]: Škoda! U nás (kvůli manželům:)) nemůžou už měsíce najít nikoho šikovného a kreativního...podle mě místo přímo pro tebe!:)
OdpovědětVymazatŘekla bych, že orientaci nám ženám příroda nedala záměrně, kdo by udržoval teplo rodinného krbu, když muž loví mamuta ?
OdpovědětVymazat[14]: Děkuju ti , až mě zamrzelo, že nejsem pražanda!
OdpovědětVymazat[15]: To je ale geniální vysvětlení! Akorát v dnešní době musí lovit mamuty (pracovat :)) i ženy, takže bych trochu té orientace taky uvítala .
OdpovědětVymazatPodobné návody mi psal mladší syn -vtipálek - ohledně práce na pc a jiné zmatky Většinou začínal slovy "ujistit se, že přístroj je zapnutý v síti" atd. v době kdy ještě nebyly přenosné. Co se práce týče, kamarádka z Prahy to dělá už několik let a je spokojená. Říká že to chce mít v pořádku především vlastní hlavu
OdpovědětVymazatJani, pěkný tahák ti ten tvůj prvorozený napsal. Škoda, že ti nebyl moc platný, když jsi zabloudila už schodiště, ale neboj, já jsem na tom s orientací velmi podobně.
OdpovědětVymazat[18]: Taky vtipný, myslím, že můj synek by mi určitě psal něco podobného, ale já jsem naštěstí v technice zdatná .
OdpovědětVymazatVtipně popsána cesta na rodičák.......
OdpovědětVymazat[21]: Příhoda s angličtinou je naprosto dokonalá, ta je hodná zaznamenání a předávání dalším generacím!
OdpovědětVymazat"Tou krásou, mládím a inteligencí jsem obdařená na úkor nějaké jiné vlastnosti a tou je v mém případě orientace" - kdyby ses dobře orientovala a nebyla krásná, mladá a inteligentní, k čemu by ti to bylo? :)
OdpovědětVymazat[7]: Já jsem psala návod ke Ketynce, když jsme jeli na dovču a dali k Martinovo rodičům prvně na hlídání
OdpovědětVymazatMôžem predpokladať, že tvoj syn má naozaj rozsiahlu školu?
OdpovědětVymazatJsi žena činu Jani, držím ti pěsti aby vyšlo to co plánuješ jak nejlíp to půjde.
OdpovědětVymazat[23]: Mohla bych třeba dělat stopaře .
OdpovědětVymazatJaninko, mě už přerostli oba a dávno jsem to rozdýchala ... dokud tedy ke mně nepřistoupí a nedívají se jaksi zhora. No nic ... tahák super a do budoucna nejvetšejší obří gratulace a přání, ať tvé rozhodnutí je tvým duševním naplněním a ať se ti daří ♥
OdpovědětVymazat[28]: Já pořád ještě ne, asi proto, že nejsem žádný prcek .
OdpovědětVymazatSkvělá práce. Taky by se mi líbila, ale zase si říkám, že "duševně" zvláštní děti mám tři a že by mi to mělo stačit...
OdpovědětVymazat[30]: To je pravda, ne nadarmo se říká, že když je něčeho moc, je toho pak příliš...
OdpovědětVymazat