Pokud jste si vybrali jako cíl svého výletu Oybin a pojedete směrem od hraničního přechodu Petrovice, hlídejte si pravou stranu. Asi kilometr před Oybinem zpomalte a možná i zastavte, odměnou vám budou dva kouzelné pískovcové útvary, které stejně nemůžete minout, ani kdybyste stokrát chtěli. Snad jen nevidomého by neupoutal jejich zajímavý tvar, který mají na svědomí vítr a eroze, a extravagantní červeno-oranžová barva, za kterou mohou oxidy železa. Menší útvar se jmenuje Kalich (Kelchstein), je 17 metrů vysoký, má tvar menšího atomového hřibu (oficiálně kalichu na víno) a patří mezi největší svého druhu ve střední Evropě. Větší útvar neidentifikovatelného tvaru se jmenuje Strážce Kalichu (Kelchsteinwächter) a spolu se svým druhem patří mezi oblíbené horolezecké cíle. Poprvé byl vrchol Kalichu zdolán okolo roku 1785 dřevorubcem, v současnosti je mezi horolezci velice populární, i když patří mezi nejobtížnější skálu v Žitavských horách.
Úžasné šutry!
OdpovědětVymazatNádhera!
OdpovědětVymazat[1]:[2]: Jo!
OdpovědětVymazatParádní kamínky
OdpovědětVymazatNeviem čím trpím, ale ja v tých šutroch vidím samé ľudské tváre
OdpovědětVymazat[4]: To ano!
OdpovědětVymazatJsou parádní. Mě teda moc jako kalich na víno nepřijde, ale ono je to fuk. Při pohledu na tu nádheru fantazie pracuje na plné obrátky
OdpovědětVymazatNádherné, úžasné, skvostné....miluji kamení, okamžitě bych je brala...během tohoto týdně se mi podařilo přemístit na zahradu 500kg kamení...tam by se takové dva pískovcové kamínky ztratily
OdpovědětVymazatNa Oybinu jsem byla, ale tohle jsem minula (spíše minuli, školní výlet... no...). Díky za tip! Až se tam budu chtít jednou vrátit, zastavím se. :)
OdpovědětVymazat[7]: Mně to taky jako kalich nepřipadá, z toho si nic nedělej .
OdpovědětVymazatTa barva skal je fantastická a moje představivost pracuje na plné obrátky. Vidím dinosaury, lidské tváře ... a asi už blbnu.
OdpovědětVymazat[11]: Neblbneš, já tam kromě obličejů vidím i želvy!
OdpovědětVymazat[6]: Jani, tiež som rada, že si priznala korytnačku, pretože mne okamžite pred očami preplávala veľká A'Tuin, nesúca na svojom pancieri štyroch slonov, ktorí podopierajú na svojich chrbátoch svet - Zeměplochu... Uf.. nie som cvok...
OdpovědětVymazatParáda, představivost pracuje na plné obrátky
OdpovědětVymazat[13]: Tý jo, jsi lepší, než já! Jsi fakt hustá!
OdpovědětVymazatA želvu tam vidím taky, zejména na té spodní fotce vlevo.
OdpovědětVymazatTo jsou opravdu krásné šutry! A líbí se mi i ty názvy. Takové poetické, podobně jako Oybin...
OdpovědětVymazatVypadá spíš jak smrž než jako hřib, ale výstavní je, to jo.
OdpovědětVymazatA sakra, místo dortů - hřib!
OdpovědětVymazatMoc hezký výlet jste si udělali Zvlášť pro dětskou fantazii to musí být parádní co všechno tam viděli?
OdpovědětVymazatLidské tváře a zadek, nemůžu si pomoct
OdpovědětVymazat[16]: Že jo?
OdpovědětVymazatAtomový hřib, to mě napadlo jako první.
OdpovědětVymazat[23]: Abys na ně narazil, musel bys jet tímhle směrem ještě dál, až za Oybin.
OdpovědětVymazattak tohle jsem neměla vidět, na Oybinu jsme byli vloni a teď se dozvídám, jaká krása tam byla a my ji minuli.
OdpovědětVymazat[25]: Tak třeba někdy příště .
OdpovědětVymazatMatka príroda opäť excelovala! :) nádherné skaly! :) Radosť sa ich dotknúť. Myslím, že by boli ťažko prehliadnuteľné....
OdpovědětVymazat[27]: Máš pravdu, jsou opravdu překrásné. Na živo ale ještě hezčí .
OdpovědětVymazat