Pondělí
Míša byl u zubaře. Poprvé za celý svůj život nehysterčil. Nevím, jestli za to mohlo jedno sezení u kinezioložky nebo měsíční kámen, zlatý aventurín a hematit, které jsem mu navlékla na šňůrku s tím, ať si je při návštěvě žmoulá v ruce. Možná ani jedno. Možná to všechno způsobil můj muž, který tam šel s ním. Po zjištění, že Míšu vždycky babička v čekárně zpracovávala půl hodiny a stejně to bylo na houby - ječel už ve dveřích, co mu budou dělat (a to šel jenom na prohlídku!) a když už se ho podařilo dostat do křesla, odstrkoval paní zubařce ruku - se na synka podíval a procedil:
"No tak to by sis mohl zkusit. Ostudu mně ani sobě dělat nebudeš, sedneš si na křeslo, otevřeš pusu a ani necekneš!"
A pán tvorstva promluvil a tak se i stalo :).
Úterý
Malkiel má ve svém týdnu čtyři dny, které zařadil do kategorie "stojítozavyližprdel". Jestli mám tohle úterý nějak charakterizovat, pak ho tahle kategorie plně vystihuje. Pohroma, katastrofa a víc to rozvádět nebudu.
Středa
Cestou na vyšetření do nemocnice...
"Mami, když tě Matěj občas to, nechtěla bys ho dát tam?"
"Co mě občas to? Kam bych ho měla dát?"
"Když zlobí. Támhle to píšou - PLNOU PAROU VPŘED, PLNOU PAROU VPRAVO."
"A co jako, kam vpravo? "
"No, tam je ten Babybox."
"To nemůžeš myslet vážně, děláš si ze mně srandu??"
"Jo. No nebylo to legrační, mami?"
"Ne, nebylo. A jestli ještě jednou řekneš takovou pitomost, tak tě tam příště zavřu."
"Jo? Jak asi? Vždyť se tam nevejdu."
Po kom má sakra to dítě tak prořízlou pusu?
A cesta zpátky...
Míša se sklání nad kočárkem, kde Matýsek usnul.
"Jéé, podívej, ten je ale roztomiloučkej!"
"No vidíš. A ty bys ho zavíral do Babyboxu..."
Pátek
Díky novému dílu komiksu "Kačer Donald" jsme dostali nového "člena" rodiny...
Neděle
Poprvé za rok a půl sedm hodin bez dětí.
Poznatky z Prahy, kam jsem zavítala coby módní doplněk a psychická podpora mého muže:
- Není seminář jako seminář. Na tomhle jsem se totiž nic nového nenaučila. Ovšem jedno mi to dalo - definitivně jsem se díky němu rozhodla, že CHCI ten vysněný domek a i přes spoustu překážek, včetně těch finančních, s tím začneme něco dělat.
- Pro někoho je společenský oděv oblek či šaty. Pro někoho tepláky a vytahaný svetr.
- Když nefunguje klimatizace v sále, kde je přes tisíc lidí, óóó jééééé...
- Praha je veliká. Na mě moc. Tam kde jsem byla, bych opravdu bydlet nechtěla, samá šedá betonová kostka.
- Nejvtipnější na celém dni mi přišel nápis nad dálnicí, přesné znění si už nepamatuji, ale bylo to něco v tomto smyslu:
PRAVDĚPODOBNÝM ÚKOLEM DÁLNICE D1 JE, ABY SE CO NEJMÉNĚ PRAŽÁKŮ DOSTALO DO BRNA. :)
Roztomilý týden.
OdpovědětVymazatK zubari bych teda nechtel ))
OdpovědětVymazatDíky díky díky a ještě jednou díky - tak krásně se to čte - řežu se smíchy, ač některé situace k smíchu nejsou
OdpovědětVymazatPáni, to je zajímavý, že v tohle období všichni chodí k zubaři, nemyslíš?
OdpovědětVymazatHonzíkovi jen říkám: "otevři pusu, ať ti paní doktorka může spočítat zuby." a žádný problém s tím zatím nemá.
OdpovědětVymazatTen nápis nad dálnicí je dokonalý.
OdpovědětVymazatJo dětičky - jejich logika je odzbrojující a současně kouzelná (i když jsou někdy na zabití).
OdpovědětVymazat[1]: Děkuji za pochvalu, ale týdeníčky by rozhodně nebyly skvělé bez mých dětí, ty na nich mají ohromný podíl .
OdpovědětVymazatMyslím že tam někde, ale mají je i ve skladě Já už tam dlouho nebyla...
OdpovědětVymazat[8]: To si piš. Pražáky nemají rádi jen lidičky z Brna, ale většinou všichni, kteří nejsou z Prahy. Minulý rok jsme se na dovolené seznámili s manželským párem ze Znojma. Byli jsme si vzájemně sympatičtí. Můj muž jim pomohl s autem a oni se pak ptali, kde jsme ubytováni, že by nás přišli navštívit. Popsali jsme jim cestu a oni dorazili. Až tady došlo na vzájemné představování. Když jsme řekli, že jsme z Prahy, zůstali oba jako solné sloupy: "Vy jste opravdu z Prahy? Vždyt' jste normální". To vystihuje všechno. Bohužel jsou pražáci mnoha lidmi bráni jako něco hodně obtížného. Ještě, že jsem se narodila na severu Čech.
OdpovědětVymazat[10]: No, přiznám se, můj manžel taky nadává. Ale spíš řidičům, v Praze je hodně často a když přijede domů, kolikrát myslím, že vykvete...
OdpovědětVymazatKdyž byl synek prvně u zubaře, zubařka se otočila a synek okamžitě vypil celý kelímek vody k vyplachování, který je připraven vedle zubařského křesla křesla. A hned nato řekla:
OdpovědětVymazatto si mala zase uzasny tyzden, ty sa veru nenudis
OdpovědětVymazat[6]: No vida! To jsem ani nevěděla!
OdpovědětVymazat[12]: Taky logické! Tvému synkovi to pálí!
OdpovědětVymazat[12]: Ach ty dětičky...
OdpovědětVymazat[12]: ježiši, to je dobrý jako vtip...To až někomu povím, sedne si z toho smíchy...
OdpovědětVymazatjéé..komiks Kačer Donald..já jsem čítávala Mickey Mouse :)
OdpovědětVymazatNápis to vyhrál
OdpovědětVymazat[18]:[19]:
OdpovědětVymazat