Tvoření se seniory

Když se mě někdo zeptá, jaké mám zaměstnání, je pro mě nejvýstižnější a nejrychlejší vysvětlení "něco jako učitelka/vychovatelka v mateřské škole nebo školní družině, akorát v domově pro seniory" :). Svou práci miluji a není činnost, kterou bych v ní nějak zvlášť upřednostňovala nebo upozaďovala. Kdo mě zná, mohl by si myslet, že tou nejoblíbenější, kterou pro klienty připravuji, je tvoření, a přiznávám, v prvních týdnech jsem si to myslela taky. Po té, co mi u takové aktivity tekly čůrky potu i v místech, o kterých jsem si myslela, že to snad ani není možné (a to jsme na ní někdy dvě), jsem velice rychle změnila názor, a tak se teď staví na stejnou úroveň ostatním aktivitám. Kromě toho, že tvoření se seniory je velmi náročné fyzicky, vymyslet něco, co by při této činnosti nebylo příliš infantilní, u čeho by si senioři procvičili jemnou motoriku a co by je bavilo, je taky někdy tvrdý oříšek. Ale snad se mi to daří - klienti odchází spokojení a já jsem si jistá, že nikdy nesklouznu k vystřihování berušek a kytiček. A pokud mají nějaké naše výtvory nádech hravosti, je to úmyslné - většinou se totiž jedná o tematickou výzdobu či drobné dárečky pro pravnoučátka klientů nebo návštěvníky domova, které si mohou vyzvednout na recepci. Jen tak, pro radost  :).