Dort Katamari

S přibývajícími roky jsem radikálně změnila přístup ke svým narozeninám. Bujaře je neslavím, datem narození se nikde nechlubím a před ostatními ho tajím, případně mlžím. Ne proto, že bych se styděla za své roky, moc dobře vím, že ke mně byla příroda více než milosrdná, protože na svůj věk nevypadám ani omylem, a že občas z reality někomu spadne brada. I když uznávám, že to paní prodavačka s tou občankou u ovocného piva a řidič prodávající mi zlevněnou jízdenku už fakt přehnali :). Jen mi přijde divné připravovat oslavu pro sebe. Pro ostatní peču a zdobím dorty s  láskou, chystám dobroty na oslavu s radostí a snesla bych jim modré z nebe, ale sama pro sebe? Kluci, kteří už dávno vědí, jak se to se mnou má, vědí i to, že chtějí-li mé narozeniny nějak slavit, musí mi dort upatlat sami. A jako každý rok, nezklamali :). 

Letošní hlavní téma dortu pro ně prý bylo jasné - postava z mé oblíbené hry Katamari, která před sebou valí kouli. Původně před sebou měla valit roládu, ale tento plán se rozpadl. Doslova. Zaimprovizovali jsme, kousky rozlámané rolády smíchali s krémem, nacpali do misky a po ztuhnutí vyklopili. Výsledkem byla nahatá polokoule z nadýchaných piškotových kostek a lehounkého máslovo-oříškového krému spatlatná, potahovkovými figurkami zdobená :).

Ať žije minimalismus :).

Řez nic moc, ale chuťově to byla hitparáda!

Vtipný ledničkový moment :).