Rozplynul se věru
ten přenádherný sen
o tichém večeru
byť jednom jediném
Bouračka
Bum! Bác! Buch! Baba Blechová bolestivě bourala, blbě brzdila bicykl. Blondýnka byla báječně bezstarostná - babu budou barevné boule bolet, barák bude bezhlučný, bez bouchání. Boží!
Běžnou bytůstku by bebíčko bolelo, byla by bezmocná, bezbranná, bezradná, bezvládná. Blechová?
Bolístka byla banální, bezesporu bláznivá blínovým bonbonem bedlivě bdí, babu baví bezcitně bez bázně běhat, bouchat, bušit.
Belhající baba bezstarostné blázny běžně blbne barvitými báchorkami, bezmála brečí, běduje, bolí boule! Bláhoví, bůhvíproč bezzásadové babě bláboly baští.
Bestie bezduchá. Blondýnka bude brzy blejt...
P.S: Jen s dovolením dodám, že Blechová přelétla přes kolo, rameno má v jakémsi krunýři, je krásně sedřená a naražená, nicméně ani to jí nebrání v její oblíbené činnosti, a to v prudění všech spolupřilehlých sousedů. Takže zase tak zlé to nebude, jak líčí svým známým a přátelům, kteří jí v dobré víře chodí domů pomáhat.
Pikantní na tom také je, že jí na ulici našla a pomohla má tchyně, kterou Blechová nenávidí, neb jí doporučila psychiatra a léky...:)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Milí čtenáři, děkuji vám za nakouknutí a komentář :).