Při letním toulání Amsterdamem jsme neměli žádné konkrétní cíle, naše nohy dostaly volnost a měly dovoleno nést nás tam, kam uznají za vhodné. Po návštěvě muzea a hrobu Jana Amose Komenského v Naardenu jsem je ale přece jen trochu nasměrovala - k domu, ve kterém učitel národů v počátcích svého pobytu v Amsterdamu žil.
"Dům s hlavami" v ulici Keizersgracht 123 z roku 1622 koupil v roce 1634 Louis De Geer. A protože rodina de Geerů byla známá svou podporou a financováním evropských exulantů, začal v této době dům sloužit také k setkávání volnomyšlenkářů, kteří v tolerantním Amsterdamu našli bezpečné útočiště. Dům zřejmě navštěvoval i Rembrandt, když maloval členy rodiny De Geerů. Poté, co Jan Amos Komenský přišel při požáru v Lešně v roce 1656 o téměř všechen svůj majetek a rukopisy, uprchl z města a přijal pozvání této mecenášské rodiny. A ačkoliv zde nepobýval dlouho, v Amsterdamu najdeme zmínku o Komenském pouze na tomto domě, nepočítám-li po něm pojmenované ulice nebo základní či střední školy napříč celým Nizozemím. Jan Amos Komenský pro tamní lid hodně znamenal, a jen díky zájmu a podpoře městské rady, která mu zajistila pravidelný příjem, mohl vydat v Amsterdamu téměř polovinu svého díla.
Dům je pojmenovaný podle šesti hlav na fasádě, které dle pověsti patřily lupičům, jež sekáčkem jednu po druhé setnula služebná. Ve skutečnosti ale hlavy zobrazují šestici antických bohů (Apollon, Ceres, Merkur, Dionýsos, Minerva a Diana).
Sloupky před domem jsou stále původní ze 17. století.
Dům je dnes památkou UNESCO a sídlí v něm muzeum Velvyslanectví volné mysli.
V roce 2006 nizozemský odborník umění a uznávaný znalec Rembrandtova díla Ernst van De Wetering přišel se senzační zprávou, že muž na Rembrandtově olejomalbě s názvem Portrét starého muže (nebo také Starý rabín) je ve skutečnosti Jan Amos Komenský. Spekulace o této možnosti se vedly už dávno, jako první jí nastínil český historik umění a profesor pražské univerzity Karel Chytil již v roce 1914 a následně i Gustav Jaroš-Gamma, spisovatel a novinář v roce 1915, nicméně pro jejich domněnky chyběly přesvědčivé důkazy. Ohlasy na tvrzení novináře Jaroše-Gammy však poukazovaly na to, že by se nemuselo jednat jen o pouhý výplod fantazie, například Max Švabinský napsal J. Herbenovi, redaktorovi Noviny:
Maloval Rembrandt Komenského?
Drahý příteli! K článku Maloval-li Rembrandt Komenského, dovoluji si Vám skromně sděliti - snad Vás to bude zajímat - že jsem roku 1914 v dubnu se ženou byl v Palazzo Pitti ve Florencii a pohleděv na obraz Rembrandtův, že jsem řekl ženě: Koukej, to je Komenský." Ovšem dále jsem na věc nemyslil. Také malíř Vejrych, který portrét Komenského v Rejks museum v Amsterodamu kopíroval, když uviděl Rembrandtův obraz v Gallerii Pitti, tvrdil, že je to Komenský. Snad to bude zajímat pana Gammu. Nemohl jsem odolat, abych Vám to nesdělil.
Se srdečným pozdravem Váš M. Švabinský.
Je vůbec možné, že se někdo, jako je Komenský, mohl dostat na Rembrandtův obraz? A mohli se ti dva vlastně vůbec někdy setkat? Jakkoli se zdá toto tvrzení fantastické, několik indicií, které by mohly vést právě k němu, skutečně existují. Například lékař a přítel Komenského Nicolaes Tulp, mimo jiné starosta Amsterdamu, byl zadavatelem zakázky pro Rembrandta, z níž vzniklo dílo Hodina anatomie doktora Tulpa. Dále, jak jsem již zmínila, pak Rembrandt maloval portréty členů rodiny De Geerů, mecenášů Učitele národů. Posledním významným vodítkem je, že v pozdějších letech Rembrandt a Komenský bydleli v domech od sebe vzdálených osm minut chůze, a to v městské části, kde se v té době nacházela řada tiskáren včetně té Komenského. Rembrandt obýval dům v Rozengracht 184, Komenský zase v Prinsengracht 415. V něm také 15. listopadu roku 1670 zemřel v přítomnosti ženy Johanky, syna Daniela a lékaře Tulpa. Proč byl pohřben Komenský v Naardenu, není oficiálně známo, mně se však při hledání materiálů pro článek podařilo najít informaci, ve které se uvádí, že byl Komenský uložen v Naardenu do rodinného hrobu svého patrona - Laurense De Geera, což by otazníky kolem místa uložení vysvětlovaly.
Po Komenského smrti se Rembrandtův obraz dostal do Florencie díky zdejší zámožné rodině Ferdinanda Medicejského, která se věnovala shromažďování portrétů významných představitelů vědy, kultury a politiky. Samotná galerie Uffizi ve Florencii, ve které je obraz umístěn, na svých stránkách uvádí, že je pravděpodobné, že je na něm vyobrazen holandský rabín portugalského původu Saul Levi Morteira, který také žil v Amsterdamu. Žádná podobizna se z doby jeho života ale nezachovala, pouze v knize Givat Shaul byla, dle jeho tiskařů, do knihy vložena a vytisknuta kresba jeho postavy. Vzhledem k tomu, že modlitební řemínek není na obrázku umístěn dle židovského náboženského práva, považuje se obrázek za neautentický. Kde je ale pravda se už zřejmě nikdy nedozvíme.
Hezké fotky a zajímavý článek! Aspoň jsem se dozvěděla něco nového :) Abych pravdu řekla, o tomhle jsem nevěděla skoro nic.
OdpovědětVymazatDěkuji ti, Terezko :).
VymazatJani, díky za moc zajímavý článek. Ten dům je nádherná stavba, ani se nedivím, že je památkou UNESCO. Hezký den, pá 😉
OdpovědětVymazatEvi, děkuji ti :).
VymazatTu služebnou pak prý povýšili do šlechtického stavu.
OdpovědětVymazatHa, takhle se na to musí! :)
VymazatJani, velice zajímavý článek.👍👍 Pravdu se asi už nedozvíme, ale je docela klidně možné, že Rembrandt Komenského opravdu maloval. Určitá podobnost mezi oběma obrazy tam je.
OdpovědětVymazatOvšem co mně potěšilo, je cedule v češtině na "Domě s hlavami".
Měj hezké jarní dny.
Alenko, moc děkuji :).
VymazatJestli je to pravda, to ví asi vážně jen Rembrandt, mně osobně přijdou skoro všechny portréty starých mužů na jedno brdo :D. Všichni mají plnovous, delší vlasy, sepjaté ruce, ostrý nos, plášť...
Ta cedule je vážně skvělá, člověk se cítil jako doma :).
Hodně zajímavé počtení, děkuji.
OdpovědětVymazatDěkuji ti! :)
VymazatJaninko, jen stručně: moc ti děkuji. Jiřina z N.
OdpovědětVymazatNemáš zač, Jiřinko :).
VymazatTo nemůže být Komenský! Vždyť vůbec není podobný Ladislavu Chudíkovi :-).
OdpovědětVymazatA jó! :)
VymazatDům jsem viděla na vlastní oči. To, co jsi napsala je zajímavé. Těžko říci, zda na obraze Komenský je, ale trochu podobnosti bych viděla - třeba tvar nosu. Pěkný příspěvek !!
OdpovědětVymazatPěknou klidnou neděli !
Hanka
To jsem ráda, že v tom nejsem sama :), moc ti děkuji!
VymazatJaninko zdravím. Kdoví, jak to bylo... Hezký dům a hlavně cedule ! Přeju příjemné prožití neděle, Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Leni, děkuji ti :).
VymazatJá bych řekla že by to mohlo být. Komenský nosil na hlavě něco obdobného jako je jarmulka, i jeho plášť stejně jak na Rembrandtově obraze má červený lem, a i co se týče podoby, tak samozřejmě člověk v padesáti vypadá jinak než v sedmdesáti (střílím od boku) ale rysy tam shodné jsou.
OdpovědětVymazatJá ti nevím, pořád jsem na vážkách - maximální rozdíl mezi obrazy je osm let, minimální dva. Ale je fakt, že tenkrát asi byla doba zlá a tak člověk klidně za těch osm let mohl sejít raz dva.
VymazatZajímavá reportáž Jani. Ráda jsem si početla a prohlédla fotografie. Přeji ti příjemné jarní dny.
OdpovědětVymazatMoc děkuji! :)
VymazatHodně zajímavé! Právě se učím nizozemské malíře, takže se mi to ke zkoušce parádně hodí :D díky moc ;)
OdpovědětVymazatLeni, děkuju, rádo se stalo :).
VymazatZajímavý článek.
OdpovědětVymazatMimo jiné mě zaujalo to muzeum Velvyslanectví volné mysli :-)
Díky :).
VymazatNo tak, nějaká ta podobnost by byla, ovšem proč to Rembrandt sám takhle zkomplikoval? Kdyby napsal rovnou, že na obraze je Komenský (nebo někdo jiný), nemuseli jsme teď tápat. :-)
OdpovědětVymazatAle jinak pěkný výlet a ten dům je taky pěkný.
Rembrandt byl v tomhle zvláštní, polovinu obrazů měl pojmenovanou konkrétně, polovinu zase ve stylu Židovská nevěsta nebo Starý muž v křesle :D.
VymazatRáda jsem si rozšířila obzory - o těchto věcech jsem nic netušila.
OdpovědětVymazatHezký den
Moc děkuji :).
VymazatSuper fotky a bezvadný článek, zajímavý :)
OdpovědětVymazatSmileThess
Díky :).
VymazatPáni, o tom slyším prvně v životě! Co může potěšit malé české srdce víc než nějaká takováhle vpravdě světová zpráva? (No dobře, teorie, ale stejně! :-)
OdpovědětVymazatTaky jsem byla překvapená. A nejen z toho, během dovolené jsem se dozvěděla tolik zajímavých věcí o Komenském a jeho životě v Amsterdamu, kam se hrabe učivo ve škole :).
VymazatByli to kámoši, chodili na poctivý ležák do nedalekého výčepu. Je jisté, že starého muže Rembrandt maloval.
OdpovědětVymazatHezká vize :).
VymazatTo je ale zajímavých informací! V Amsterdamu jsme v r. 2014 byli 5 dnů, ale na dům s připomínkou J. A. Komenského jsme nenarazili. Co mě na městě zklamalo, že se v jeho galeriích nesmí fotografovat. Těch Rembrandtových skvostů v Rijksmuseu je mně líto nejvíc. Hodina anatomie doktora Tulpa je ale vystavena v muzeu Mauritshuis v Haagu.
OdpovědětVymazatAle že by portrét starého muže měl znázorňovat Komenského, se mně moc nezdá, protože Komenský měl oválný obličej a muž na obraze protáhlý.
Pokud bych se neřídila navigací, dům bych taky nenašla, centrum města se svými kanály je hotové bludiště :).
VymazatMně osobně muž na obrazu taky Komenského nepřipomíná.
Chvilka dějepisu, díky za ni :)
OdpovědětVymazatNení zač :).
VymazatTo bude Komensky...Urcite
OdpovědětVymazatMně ho moc nepřipomíná...
VymazatZajímavé poznatky 😉. Taky mohl napsat dozadu na obraz, koho portrétoval, že? A bylo by to vždy jednodušší.
OdpovědětVymazatPřesně! Takhle to komplikovat! :D
VymazatZajímavý článek i fotky se mi líbí. 🙂
OdpovědětVymazatDěkuji :).
Vymazat