Trilobit

Já mám doma trilobita!

Co říkáte? Že jsem cvok?

Že jsem asi pěkně zlitá?

Nebo že mám nervů šok?

Tak já přidám další sloku...

Za to, že nemůžu pít

oblíbenou sklenku moku,

může právě trilobit!

Při mé cestě do marketu

je můj krásný skromný sen
(plenit fernetu paletu)

tenkým hláskem přerušen.

"Mě jsi přeci vždycky chtěla,

koukni se sem, tady jsem!"

"Ksakru, co to?" já jsem klela,

ale šla jsem za hlasem.

Ve výloze, z které sálá

pro umění jemný cit,

z šutru pevného jak skála

kouká na mě trilobit!

V očích jiskry a vzrušením

přestává mi srdce bít,

já procházím si mučením...

"Áááá! Ten kámen musím mít!"

Všechny prachy na lahvinku

echt kvalitního pití

putovaly na kravinku

ve formě trilobití...

Dneska večer se nezliji,

já držím prázdnou tašku,

hlavně že mám fosílii,

kašlu na blbou flašku!