TADY RÁDA ČMUCHÁM :)

Hurá, jsou tu Vánoce, jdeme konat dobro!


Ačkoliv by se mohlo zdát, že mi regulérně hráblo, není tomu tak. Jen bych se s vámi ráda podělila o situaci, ze které jsem byla na rozpacích a u které cítím potřebu ji změnit, i když nevím, jestli je to úplně v mých silách. 

To si vám takhle nastane prosinec a člověk začne mít nutkavou potřebu dělat dobré skutky. Po jejich vykonání se mu kolem srdce rozlije teplo a světe, posaď se ze mě na zadek. 

V domově jsem si takových předvánočních návalů štědrosti užila víc než dost a bez mučení přiznávám, že jsem byla ráda, když jsem koncem roku trefila domů. Kouzelník, dětská hudební a taneční vystoupení, tvoření s dětmi, návštěva dětí ze školy s rozdáváním cupcakes z cukrárny a ozdob z květinářství, patnáct dobrovolníků, kteří najednou chtějí naslouchat seniorům (z nichž nyní zbyli jen dva - ale díky za ně!), operní zpěvačky s klavírem, harfa, saxofon, lesní roh, Ježíškova vnoučata a kvadrilion vlastnoručně vyrobených přání z několika základních škol jako bonus. Jako vážně? 

Víte, když to má člověk takhle z první ruky, nemůže ho netrknout, že takový způsob štědrosti není úplně tou správnou cestou. Ne že by to bylo vyloženě špatně, senioři děti a vystoupení všeobecně milují, stejně tak jim udělají nesmírnou radost dárečky, ale i na ně je toho v tak malém časovém období moc. A tak ty z vás, kteří se před vánočními svátky zapojujete do nějaké formy štědrosti, prosím, zda byste nepopřemýšleli o tom, že byste to samé mohli dělat i jinak. Třeba jindy. Nebo v menších dávkách a častěji. Nebo tak nějak :). Vždyť je během roku tolik krásných příležitostí, kdy udělat někomu radost - školními dětmi vyrobená přání se nemusí dávat nutně jen k Vánocům, Valentýn, jaro, Velikonoce, MDŽ nebo jen tak pro radost je taky skvělá varianta. Školky i školy si se seniory mohou zazpívat nebo něco vytvořit taky kdykoliv během roku. Místo vánočního cukroví můžete upéct něco dobrého k našemu pobytu na zahradě a klidně si přisednout. Dárek můžete zabalit kdykoliv, narozeniny má během roku spousta lidí a nemusíte čekat až na Vánoce...  

A abyste si nemysleli, že jsem škarohlíd, co si neváží dobrých skutků, nechám vás pokochat se (nejen) přáníčkovou nádherou, kterou byli naši klienti na Vánoce obdarováni :).













Vtipné detaily... :)



...a milá přání na konec...


42 komentářů:

  1. V posledních pár letech jsme s holkami z Eviklubu vždy před Vánoci dělaly sbírku užitečných i pro radost dělaných šitých výrobků. Je pravda, že je to období, kdy jsou lidé asi štědřejší, víc se obdarovávají. A my tuto akci víckrát v roce neděláme, na to již není kapacita. Nicméně i samy paní v domovech nám říkaly, že toho posíláme moc, že to na Vánoce vše nedají, nechají si to na další příležitosti. A tím, že většina výrobků není z vánočních látek, toto není problém. A to se mi na tom také moc líbí. Jak píšeš, nejen Vánoce, ale i jiná období v roce jsou vhodná k obdarovávání.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je skvělé, že něco takového děláte, i samy paní v domovech jsou soudné a dárečky od vás rozdělují průběžně. U nás třeba něco podobného, jako třeba šité výrobky pro radost, chybí, a vánoční přáníčka během celého roku rozdávat nemůžu, to by vypadalo asi blbě :D.

      Vymazat
  2. Krásné tvořeníčko! Ale úplně chápu, jak to myslíš. Radost by se měla dělat i jindy, než třeba na Vánoce a tak...

    OdpovědětVymazat
  3. Janinko, někdy stačí si s někým jen popovídat, dát mu chvilku pozornosti, usmát se na něj.
    Jsi šikovná, žes to sem napsala. Jiřina z n.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti, Jiřinko, to v té tvé první větě je moje náplň práce :).

      Vymazat
  4. Mene znsmena vice...A nakopit dobre skutky, az z toho ma clovek po zbytek roku kocovinu, neni dobre..Jakbrikali nasi predci, dobreho po malu...

    OdpovědětVymazat
  5. Udělal bych něco jako štafetové Vánoce: Každý měsíc kousek :-).

    OdpovědětVymazat
  6. Je to tak, jak jsi to napsala.
    Hezký den !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  7. Tohle je přesně jedna z těch věcí, co člověka nenapadnou, dokud je nezažije na vlastní kůži (nebo se pořádně nezamyslí, ale k tomu dochází asi ještě o něco vzácněji). Díky za tuhle osvětu :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není zač! Klidně totiž přiznám, že nebýt práce, kterou dělám, by mě tohle ani ve snu nenapadlo :).

      Vymazat
  8. Jani, život a nejen seniorů v domovech, by se měl skládat také z malých občasných radostí a to nejen na Vánoce. Napsala jsi to moc hezky.
    Měj prima dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Alenko :). Proto se jim snažím zpestřit jejich pobyt třeba drobným tvořením, i když je to pro mě někdy náročnější, ta radost z toho, že si něco hezkého vyrobili, to všechno přebije :).

      Vymazat
  9. Jani, máš pravdu. Malé radosti sobě i svému okolí bychom si měli dělat celý rok, protože právě malé radosti dokáží potěšit nejvíc. Měj se, ahoj 😉

    OdpovědětVymazat
  10. Tlusťjoch: Dárek, třeba i jen dobré slovo v den všední, přináší mnohem větší dávku potěšení. Musí být ale upřímný a od srdce.

    OdpovědětVymazat
  11. Když byla dcera asi v 5. třídě měli družbu neboli, jak by řekl můj brácha, holport s lidmi v jednom místním domově důchodců. Fungovalo to nějak na principu jedno dítě na jednu seniorku. Dědouškové myslím o tuhle aktivitu tak velký zájem neměli. Psali si navzájem dopisy (v rámci školní výuky, tedy děti, bábinky psaly, kdy se jim chtělo, asi) a párkrát ty děti měly se stařenkami mecheche v domově. Celkem dobře to fungovalo. Jenže byla to akce právě jen pro páťáky, takže v dalším ročníku školy už "dceřinu" babičku zase dostal někdo jiný, byla-li ještě naživu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je zajímavý a prospěšný projekt pro oba tábory. U nás by si dopisovat zvládlo jen pár lidí, drtivá většina klientů má špatnou paměť, což má zase ale výhodu v tom, že kdyby se jim změnil pisatel, tak by to přešli, protože by si už nevzpomněli na toho původního. Dala bych za to smajlíka, ale nechci, aby to vyznělo cynicky.

      Vymazat
  12. No je to tak jak píšeš, je spíš smutné, že během roku si nikdo na staroušky nevzpomene a pak se na vánoce mohou všichni strhat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to tak,. Nebýt práce, kterou dělám, asi by mi to vůbec nepřišlo na mysl.

      Vymazat
  13. Úplně chápu, jak to myslíš, a je fakt, že tohle si asi spousta lidí mimo to epicentrum dění neuvědomí. Tenhle článek by měl obejít školky a školy formou oběžníku... Fakt je, že kdyby si to jednotlivé třídy rozložily - každá třeba jeden měsíc v roce, tak by to bylo mnohem účinnější.

    Ale samozřejmě je super, že se vůbec zapojují a ty dárečky jsou moc pěkné :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A já mezi ně patřím, taky jsem netušila, dokud jsem nezažila, takže se trefuju tak trochu i do vlastních řad :).

      Vymazat
  14. Někdy platí - čeho je moc, toho je příliš. Hezky jsi popsala, jaký je to vlastně tlak v jednom krátkém období, že senioři pomalu nemohou usnout rozrušením ze všech těch návštěv a pak během roku marně vyhlíží podobný nášup...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to přesně tak, jak jsi napsala, zbytek roku je taková okurková sezóna, co si neuděláme nebo neobjednáme s kolegyní samy, to nemáme. Ale snažíme se :).

      Vymazat
  15. Janinko, já bych k tomu řekla - alespoň na vánoce - a někomu pak to vydrží ještě jako novoroční předsevzetí - no, ale i to skončí, pokud to nemá člověk v srdci. Já taky navštěvovala jen chvíli. Jen do chřipky :-( Ale výrobky pěkné .-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Les, děkuji ti za komentář :). Nám zbyly dvě dobrovolnice, ale u těch už jsme hned na první dobrou poznali, že to mají v srdci, jak jsi hezky napsala :).
      J.

      Vymazat
  16. Máš můj obdiv.
    Já mám nějak moc starostí sama se sebou, nemám vůbec energii na podobné akce :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Míšo, každý jsme nějaký ;).
      J.

      Vymazat
  17. Já si vzpomínám, jak jeden kolega vykládal, že organizátoři na odborné akci místo obvyklých rautů (někdy před 15-20 roky) zajistili striptérku. Nevím, zda by to bylo to pravé ořechové v domově, ale možná že alespoň pro mužskou část by to mohlo aktivovat v podvědomí příjemnou asociaci :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vzhledem k tomu, že muži mají svou hlavu, většinou odmítají umřít jinde, než doma, a nedej bože, aby se dostali do situace, kdy by skončili v nějakém zařízení na inkontinenčních pomůckách, tak jich v domově moc není. Striptérka by se tu asi neživila :D.

      Vymazat
  18. Je to od nich moc krásné, škoda jen, že je to pouze na Vánoce :(

    OdpovědětVymazat
  19. Pekna pranivka..Jinak.jak.znamo, mene jr nekdy vice..

    OdpovědětVymazat
  20. Hezké dárky, ale jsem taky toho názoru, že radost můžou lidé lidem dělat po čas celého roku, jen Vánoce to být nemusí. 🙂

    OdpovědětVymazat
  21. To je velice milé. Určitě z těch přání měli radost. Já bych teda měla...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To měli, jen toho bylo fakt moc 😁.
      J.

      Vymazat

Milí čtenáři, děkuji vám za nakouknutí a komentář :).