Na sychravé, uplakané a pošmourné počasí, které se někdy, i když se tomu ze všech sil bráním, vkrádá i do duše, mám hned několik spolehlivých léků. Preventivně denně si dávkuji (ne)obyčejné světlo svíček a jejich vesele tančící plamínky. Taky mi pomáhá horký čaj a přes ramena přehozená deka. A když si to chci hodně pojistit, naordinuji si tvoření. A nejsem v tom sama, díky milým vzkazům od těch, které mé stránky inspirovaly, jsem se dozvěděla, jak moc jim právě tahle činnost pomohla překonat těžké nebo dokonce nejtěžší chvíle v jejich životech. A já jsem tomu opravdu moc ráda :).
Tenhle prcek a jeho vzhled byl výrazně ovlivněn končícím prosluněným babím létem a všudypřítomnou oranžovou, žlutou a červenou barvou. A ani při focení nás nezapomnělo slunce zalít svými zlatými paprsky. Jako by dávalo vědět, že to je letos úplně poslední polechtání, které stojí za to... :)
Má čupr čepičku.
OdpovědětVymazatPěkně veselá postavička ve všech polohách.....Ta rozverná očička...
OdpovědětVymazatParádní kukuč. Celé to aranžmá je parádní. Mám doma pár takových malých postaviček, které by se mohly vnoučatům líbit, když je tak trochu naaranžuji třeba do vánoční výzdoby. Díky za inspiraci. Už když mi bylo 16 a plakala jsem jednou v léčebně steskem, jedna sestra mi řekla, že nejlepší lék na smutek je jakákoliv činnost- ona myslela pletení, háčkování, malování- tehdy.
OdpovědětVymazatTo se ti opravdu povedlo, skřítek je parádní, doufám že tvé chmury jsou už pryč
OdpovědětVymazatTo jsi se dost dlouho těšila z tvoření
OdpovědětVymazatTéda, ten má parádní čapku a šálu. Ten se má. Je nádhernej a myslím, že je taky hodně zvědavej, nebo možná zvídavej, kdo ví. Působí na mne jako pořádný rozumbrada. S tímhle kloučkem už žádné smutky nemají šanci <3
OdpovědětVymazatVelmi vydařené aranžmá.
OdpovědětVymazatKdepak skřítek, tohle je jasná skřítkulka.
OdpovědětVymazat[1]: Děkuji, přemýšlím, že si upletu podobnou .
OdpovědětVymazat[2]: Moc děkuji!
OdpovědětVymazat[3]: Moc ti děkuji, Růženko . Sestra v léčebně měla pravdu, opravdu to pomáhá.
OdpovědětVymazat[5]: A dlouho ještě budu...
OdpovědětVymazat[4]: Děkuji ti . Já chmury nemám, jen starosti, které jednou potkají každého. A tvoření mi pomáhá alespoň na chvíli zapomenout .
OdpovědětVymazat[7]: Děkuji mnohokrát!
OdpovědětVymazat[6]: Pevně v to věřím. A moc děkuji!
OdpovědětVymazat[8]: Skřítulka, to je hezký!
OdpovědětVymazatParádní skřítek s krásným outfitem
OdpovědětVymazat[17]: Převeliké díky posílám!
OdpovědětVymazatTo je krásné.
OdpovědětVymazatTaky se mi moc líbí... a souhlasím s Baruškou, je to holka...
OdpovědětVymazatJani, paráda. Takový roztomilý skřítek pohladí na duši a hned je nálada veselejší
OdpovědětVymazatTakhle slečna Skřítková rozsvítila neskutečně pošmourný den, dík
OdpovědětVymazatNádherné podzimní a přitom optimistické
OdpovědětVymazatPre mňa su liekom proti jesennemu splinu su prechadzky v prirode, teply caj, hry a tulkanie sa s deckami a dobrá kniha. To mi vzdy doda kopu energie. Milujem jeseň. Život sa trochu spomaluje, priroda pripravuje na zimu. Este aj to sychrave pocasie mi ide k srdcu. Akurat ten tlak nizky je katastrofa. Citim sa akoby mi niekto kopal do hlavy... ale aj to prejde..
OdpovědětVymazatMoc roztomilý prcek
OdpovědětVymazat[21]: Děkuji ti!
OdpovědětVymazat[20]: Děkuji .
OdpovědětVymazat[19]: Děkuji . Právě podobné zažívám s babičkou, ještě žije, jen je po těžkých úrazech, mění se jí myšlení, je to těžký se s tím smířit, že milovaný člověk se mění na někoho jiného.
OdpovědětVymazat[24]: Děkuji ti za milý komentář :).
OdpovědětVymazat[23]: Moc děkuji!
OdpovědětVymazat[22]: Tomu jsem moc ráda, Blondýnko, děkuji .
OdpovědětVymazat[25]: Díky ti, Chudobko!
OdpovědětVymazat[26]: U nás to bylo trochu jiné, ale rozumím vám. Možná jsem si to nepřipouštěla, možná jsem si to připustit nechtěla a i když jsem potom viděla, že je zle, tak jsem se nechtěla smířit s tím, že milovaná teta pomalu odchází. Tehdy by mě snad nenapadlo, že ji vidím naposledy. Přeji vám hodně síly.
OdpovědětVymazat[33]: Moc děkuji. Ono to u mě je asi trochu jiné tím, že v Čechách nemám skoro žádnou rodinu a tak se mi za celý život nestalo, že by mi někdo skutečně blízký umřel. Je to pro mě úplně nová situace, se kterou se musím poprat a jsem ráda, že moje děti u toho jsou taky, že na to budou do budoucna připravení a nebudou zaskočení tak, jako já.
OdpovědětVymazatTo je fakt roztomilý. My si s dcerou společné tvoření také užíváme... Tak děkujeme za inspiraci .-)
OdpovědětVymazat[34]: To chápu, o to víc s vámi cítím. Mám kolem sebe rodinu, ale přesto je mi smutno, protože mi byla taky velmi blízká - i když to není možné, byla pro mě jako druhá maminka. V naši rodině už lidi odešli, ale některé jsem bohužel nemohla ani poznat a dědeček odešel, když jsem byla malá. Takže s tím, jaké to je - pokud se to tak dá napsat, - když je smrt blízko, jsem se setkala poprvé. A pokud mám být upřímná, kdybych to věděla, tak bych takhle tetu vidět nechtěla.
OdpovědětVymazatTo je pěkné... k tomu krapet medoviny nebo svařeného vína a hned mám předvánoční náladu...
OdpovědětVymazatRoztomilý skřítek (nebo skřítková) a krásné podzimní barvy. Těch už ubývá, přelaďují se na vánoční, vidím je už všude. Zatím ale jen prší a prší
OdpovědětVymazat[35]: Děkuji a není zač!
OdpovědětVymazat[37]: Děkuji, ten svařák není vůbec špatný nápad .
OdpovědětVymazat[36]: Děkuji.
OdpovědětVymazat[38]: Moc děkuji , je to fakt, chtěla jsem sehnat něco podzimního před dvěma týdny a byla jsem zděšená z toho, že už v papíráku přeladili na Vánoce .
OdpovědětVymazatU Procházků by mi překvapila pasivita,
OdpovědětVymazat[43]: Sugr, to je opravdu zajímavá otázka a ráda ti na ní odpovím . Ano, můj milý polovičák je velice tvořivý. Skládá hudbu a občas tvoří i s námi, obzvláště může-li se u toho vyřádit po svém - zdobení cukroví nebo tradiční vánoční píchání pomerančů, to je jeho parketa. A to nám ke štěstí stačí, aby s námi lepil třpytky na vlastnoručně vyráběné ozdoby, to by i možná mně přišlo trochu ujetý , ale nebránila bych se!
OdpovědětVymazat[44]:
OdpovědětVymazat[45]: A já ti za to moc děkuji!
OdpovědětVymazatTo je překrásné
OdpovědětVymazat[47]: Moc děkuji .
OdpovědětVymazatNádherná dekorace, milá jako pohlazení a hřejivá jako ten kouřící hrnek ovocného čaje. A s tím tvořením máš naprostou pravdu. Občas se až stydím, že trávím tolik času jako by hrou, ale nemůžu si pomoct, něco mě nutí pořád něco vyrábět. A dokonce jsem předevčírem četla článek o tom, jak je taková hravost v každém věku prospěšná. Je pravda, že si tím vždycky udělám dobrou náladu a zrovna tak, když vidím výtvory druhých.
OdpovědětVymazat[49]: Děkuji ti za krásný komentář . Když se koukám okolo sebe, moc takových tvořivých lidí neznám, jsem ráda, že nás je víc .
OdpovědětVymazatUmíš je vytvářet s takovým milým a šibalským kukučem. Každé dítě si je musí zamilovat.
OdpovědětVymazat[51]: Moc ti děkuji!
OdpovědětVymazat