Poslední blogový týden byl velice náročný. Když budu hodně slušná, použiji výraz na palici, ovšem tomu, co se dělo, bych se nebála přiřadit výrazivo mnohem jadrnější. Doba strávená u čtení článku se výrazně prodloužila, neboť přidat komentář byl skutečně nadlidský výkon. A když už se to po hláškách typu "Doba pro přidání komentáře již uplynula", "Komentář nelze přidat, zkuste to prosím později" a pecce nakonec "Nelze vkládat duplicitní komentáře", konečně podařilo, nešlo na něj zase odpovědět, protože byl "smazaný", případně zmizel úplně i se všemi dalšími bratříčky. Po desítkách takovýchto nepovedených pokusů jsem zjistila, že se mi objevil tik v oku a proto jsem se v zájmu zachování zdravého rozumu rozhodla vykašlat se na psaní článku a opustit dočasně blogové vody. Včera jsem se po několika dnech odvážila nakouknout. Kromě toho, že jsem konečně viděla u posledního článku všechny komentáře a nejen první tři, vykouklo na mě tohle...
Děkuji tedy po mně příchozímu 777777 návštěvníkovi za to, že si v tak brzkou ranní hodinu našel cestu na mé stránky a posílám mu neviditelný metál. Milý návštěvníku, užij si ho, neboť ho tu uděluji zřejmě naposled. Já vám totiž mám hrozné dilema...
Při každém větším problému jsem si říkala "Vydrž, to bude dobrý". Jednou, dvakrát, desetkrát... Ale asi mi došla trpělivost. Mám ne sto, ale tisíc chutí po osmi letech s blogováním skončit. Ne odejít jinam, ale opravdu skončit. Mé stránky jsou pro mě třetím dítětem a já už čtvrté nechci. Vypiplala jsem ho od plínek, snažila se ho krmit vtipnou kaší, byť to někdy bylo hodně těžké. Vím, že za to to děcko nemůže, ale momentální znechucení se snaží pohltit vše dobré včetně blogových přátel, kteří mi opravdu přirostli k srdci, byť je osobně neznám a v mnoha případech ani nevím, jak vypadají. Mám je moc ráda, ale takovou chuť prásknout blogovými dveřmi jsem ještě nikdy neměla.
Jsme s blogem provázáni tenkými nitkami, kterými mezi námi putují šedé buňky mé i mých čtenářů. Vím, že bude velice bolestivé se od něj odstřihnout, ale jako těžká migrenička jsem na bolest zvyklá. Opravdu nevím, jestli si mám ještě jednou říct "To bude dobrý..." :(
P.S: Moc se omlouvám všem čtenářům, ale doufám, že dočasně, nemohu reagovat na vaše komentáře. Článek, který komentujete, totiž na mých stránkách vůbec není...
Jsem tu jen chvilku, něco přes dva roky, s tím třetím dítětem máš pravdu...
OdpovědětVymazatNemám už na to blogování chuť, nemám náladu cokoliv tvořit když to tu takto upadá
OdpovědětVymazatDěvčata, zažila jsem na blogu ledaco. I ty komentáře spadené, zmizelé, ale Janinko, nekonči úplně. Tvoje články jsou takové "pecky", jinak to nemohu pojmenovat, protože jsou s různými tématy. Bylo by to škoda. Vydržte, ono se to možná spraví. Byly prázdniny..to je výmluva, ne? Také to mám na blogu stejné, ale zkouším to pořád. Těch přátel ,co jsem tam v průběhu let měla, by bylo škoda- opravdu.
OdpovědětVymazatJako naschvál to šlo přidat bez problémů.
OdpovědětVymazatSedm let jsem na blogu, ano je to také moje třetí dítě a zároveň posedlost i terapie. Ale stokrát nic umořila osla a než se s takovým "dítkem" s..t, tak si radši upletu nové. To původní to má s podmínkou a pokud se nesrovná, půjde do děcáku.... takže jsem se rozdvojila a jedu tady i na blogspotu a podle situace se zařídím. Buď zpátky tady a blogspot bude záloha anebo tam a tady děj se vůle boží ....
OdpovědětVymazatJsem 777776., jako naschvál smůla!
OdpovědětVymazatSouhlasím. Mám podobné pocity.
OdpovědětVymazatHele rozhodně to neber takhle tragicky, tím myslím nenech si kvůli problémům blog.cz úplně znechutit blogování. Pokud se přesuneš na stránky jako blogspot nebo wordpress (stránka které jsou svým rozhraním už v 21. století, narozdíl od blog.cz) tak můžeš blog i všechno ostatní přesunout jinam, na vlastní stránku, změnit adresu... Spoustu možností. Záloha. Prostě... pokud máš blogování vážně ráda, nezahazuj to jenom proto, že blog.cz je na hovno! :)
OdpovědětVymazatJe úplně normální, že když člověku někdo hatí tvořivou práci, dokáže to rozpálit do běla, ostatně právě tento týden jsem si to několikrát vyzkoušel. Ale říkám si, kde jinde by člověk, který má rád absurdity světa tolik jako já, měl být jinde, než právě zde, kde absurdita je "druhým jménem jsoucna" A tak jsem si vytvořil optimistickou absurdní teorii, která mi pomáhá překonat rozčilení: Lidé odpovědní za blog.cz totiž napsali už několik omluvných článků, kde si sypou popel na hlavu a prosí všechny blogery o trpělivost, protože na chybě serverů pracují ve dne v noci. Jen se jim zatím kvůli chybě systému nepodařilo je publikovat .
OdpovědětVymazatšest šťastných sedmiček.
OdpovědětVymazatJá jsem po dvou letech přeopatrně vkročila zpět do blogových vod a okamžitě jsem, zřejmě po zásluze, dostala přes čumák. Někam do neznáma mi odplachtil článek, ani se se mnou, mizera jeden, nerozloučil. Co se to tady, probůh, děje?
OdpovědětVymazatA teď někam zmizel i komentář. To jsou věci, pane jo.
OdpovědětVymazatTaky mě to tu štve. Něco zveřejníš a ono se to rozplyne ve vzduchoprázdnu... Asi si budu trénovat trpělivost s háčkem a klubíčkem v ruce...
OdpovědětVymazat[1]: Vítej v klubu .
OdpovědětVymazat[2]: Snad se opravdu snaží, aby to tu fungovalo lépe, věřím tomu .
OdpovědětVymazat[5]: Tak na tohle můžu říct jediné - "Ty vole, ty ses rozjela!"
OdpovědětVymazat[3]: Děkuji ti, Růženko, snad se to dá do brzy do pořádku. I když mě to ještě pořád nepřešlo, sice se článek zobrazí, ale než přidám komentář, je to na nervy...
OdpovědětVymazat[7]: Děkuji ti , snad se to srovná...
OdpovědětVymazat[6]: Tak to ani náhodou, 777776 jsem byla já .
OdpovědětVymazat[8]: Třeba mě to přejde. Ale dneska ještě ne .
OdpovědětVymazat[12]: Už se zase objevil .
OdpovědětVymazat[10]: Kéž by tomu tak bylo
OdpovědětVymazat[9]: Tak tahle myšlenka mě napadla jako první , ale byla to pravda jen částečně, byl to jeden článek a teprve včera .
OdpovědětVymazat[11]: Jo tak ty jsi ten škodík, co za to všechno může?
OdpovědětVymazat[12]: Už se objevil. Ale na jak dlouho...
OdpovědětVymazat[13]: Chvíli to fungovalo, teď už mi komentáře zase mizí. Asi půjdu raději uklízet .
OdpovědětVymazatFungující blogová komunita má většinou pozitivní výsledky, jednou z výjimek jsou podobné krizové situace, kdy komunita - nemá-li dostatečné informace (a s efektivní komunikací měl blog.cz problémy vždycky, co si budeme povídat) - funguje podobně jako dav, který každé zašeptání ve správném směru zesiluje na výkřik . Myslím, že je vidět, že se s tím admini snaží něco dělat, ale ještě to nemají plně v rukou; systém umí být pěkná svéhlavička. Já si prostě počkám, včera jsem se zbytečně nenervoval Nedělními miniglosami a měl jsem krásné letní volné nedělní odpoledne - jako už dlouho ne .
OdpovědětVymazatTak snad ty zesílené výkřiky pomohly, protože to vypadá, že se snad všechno vrátilo do normálu. Aspoň to zatím tak vypadá....
OdpovědětVymazat[11]:Třeba si právě svým návratem dopomohla k tomu, že se začali snažit jak diví aby se dalo všechno do kupy, protože tvé katastrofické (doufám že už snad ne) zážitky zvedaly návštěvnost
OdpovědětVymazatVždy, když čtu o problémech na blog.cz jsem ráda, že jsem dávno zdrhla. Stěhování nebylo snadné, článků hodně i když jsem všechny nepřesouvala. Ale stálo to za to a jsem spokojená. Sice teď moc nebloguju, ale věřím, že se k tomu zase jednou vrátím.
OdpovědětVymazatPo včerejším návratu z chaty jsem byla fakt rozžhavená do běla. Nešlo nic, článek nikde (přesto se k někomu dostal) hlavní stránka blogu nějak zeštíhlená, komentáře nefungovaly, prostě panika a fakt naštvání. Nemám ale ambice psát za každou cenu, tady jsem spokojená, jsem ráda za každý komentář, a tak vydržím, snad bude líp
OdpovědětVymazat[27]: Vida, k čemu všemu může být takový nefunkční blog dobrý, takové krásné nedělní odpoledne není vůbec k zahození .
OdpovědětVymazat[29]:
OdpovědětVymazat[28]: Kéž by, zatím jen opatrné nadšení .
OdpovědětVymazat[30]: No, tentokrát to bylo opravdu na švestku, ale vypadá to, že se s tím opravdu něco snaží dělat .
OdpovědětVymazat[31]: Myslím, že do běla nás tu bylo rozžhavených povícero . Snad to bude brzy dobré .
OdpovědětVymazatTak jsme s tím bojovali všichni (a boj ještě není u konce). Já si myslela, že chyba je v mém stařičkém počítači a také chtěla s blogováním seknout, i když zrovna začátkem září jsem měla téma ke psaní. Tak jsem psala, i když jsem nevěděla, jestli básničky nemizí do černé díry Za mě-ještě vydrž, máš spoustu čtenářů, které by mrzelo, kdybys skončila .-)
OdpovědětVymazatTaky už jsem zlišťovala, kam bych své blogové miminko přemístila. No,zatím jsem se nerozhodla. Ale jestli tam nahoře na to budou dál takhle dlabat...
OdpovědětVymazat[37]: Na tohle se hodí jedna filmová hláška: "Ale dyť já vim" .
OdpovědětVymazat[38]: Zatím to vypadá, že se vše vrací do normálu...
OdpovědětVymazatSnad ti to zase začne fungovat. Já se v roce 2014 přestěhovala na bloggera a nikdy jsem nelitovala...
OdpovědětVymazat[41]: Řekla bych, že už to šlape tak, jak má. S výhradami, ale šlape .
OdpovědětVymazatJen se opovaž uletět, Janinko Přelétavá!
OdpovědětVymazatJá jsem v neděli uložil článek a s překvapením jsem zjistil, že po krátké chvíli zmizel ze zobrazení, i když v systému byl. Chvílemi se vynořoval a ztrácel, jako když topící se zoufale se snaží dostat hlavu nad hladinu. Naštěstí se už ale podařilo provoz obnovit a věřme, že největší problémy přechodu na novější server jsou vyřešeny.
OdpovědětVymazat[9]: Absurdní drama mám také rád .
OdpovědětVymazat[43]: Sím ano, paní doktorko .
OdpovědětVymazat[44]: Lépe bych to nepopsala, takový topící se článek jsem měla taky .
OdpovědětVymazatNádech, výdech - to vážně bude dobrý! Ty jsi moje skála! Nikam nechoď! ♥ Co jsem postřehla, měl blog skutečně nějakou mega žábu na prameni - já před lety při jedné takové akci odešla a musím říct, že nelituji. Ono se sice říká: lepší vyhořet, než se stěhovat, ale v případě blogu je to někdy i dobré
OdpovědětVymazat[48]: Děkuju, já jsem se nadechla asi tisíckrát a nakonec to zabralo, zatím všechno šlape jako hodinky, takže skála si asi výlet nikam neudělá .
OdpovědětVymazatK dnešnímu dni se mi jeví vše na BLOG.CZ jako O.K. Tak, jak říkal můj otec: "Vydržať".
OdpovědětVymazat[50]: Zatím to šlape, takže v pohodě .
OdpovědětVymazatPřítelkyně dela chutnou dynovou polevku, pepř, muskatovy kvet, zjemnit smetanou....rozmixovano i se slupkou ale jeji zbytky tam trochuvfakirujou...nemohu si vzpomenout, zda se tam daval cesnek, myskim ze ne
OdpovědětVymazat[52]: Díky za komentář, asi patřil k mé babičkovské dýni .
OdpovědětVymazat