Jednoduchá čarodějnice

Ne ne ne, ještě než začnete přemýšlet, mí milí letití čtenáři, kteří už něco pamatujete, o čem asi tak budu psát, hned vám vaší první myšlenku přetrhnu, tento článek opravdu nebude pojednávat o naší bývalé sousedce. Za prvé, ona nebyla jednoduchá čarodějnice, ale blbá ježibaba a za druhé je tu další díl z nekonečného seriálu Janinčiny tvořivé resty. Tento je oproti těm předchozím jen takový restík, pidirestíček, protože ho v hlavě nosím teprve dva roky. Ale i tak jsem ráda, že jsem ho mohla ze spárů šedých buněk vyrvat a uvolnit tak místo pro nějaký další :).

V posledním ročníku školky Matýsek díky nemoci prošvihl oslavu dubnového čarodějnického svátku. Když se vrátil do školky, na lavicích v šatně měly děti úžasně jednoduché a vlastnoručně vyrobené čarodějnice připravené k odnosu domů. Bylo mu to tenkrát moc líto a já slíbila, že si je někdy vyrobíme. Pravda, sice to trvalo dva roky, ale slib jsem splnila :).

A to bychom snad ani nebyli my, kdybychom si z předlohy něco neubrali anebo naopak něco navíc nepřidali. Za to jsme se ale královsky bavili! :)

Matýskova čarodějnice

(s maličkou maminčinou pomocí)

Vysvětlivky: Tříoká hnědá hrouda zastrčená za zástěrou je parazitující brambora.

Tři oči má proto, že je to brambora kouzelná.

Míšova čarodějnice

Vysvětlivky - čarodějnice s rýmou, viz. obr frňák.

Soukromě jsem jí pasovala na čarodějnici psí.

Janinčina čarodějnice

Vysvětlivky - nejsou třeba, snad jen, že tu bradavici jsem tam prostě dát musela.

Střípky z tvoření

Míšova čarodějnice potřebuje usadit hlavu na správné místo a podpořená lepidlem čeká, až zaschne.

Výjev, který se mi naskytl při sbírání smítek z podlahy :). Jo, to sklo už vážně potřebuje vyměnit.

"Míšo, přines prosím z venku DVA klacíky na ruce a koště..."

"???"

Naše tvoření se prolíná - bůh jednoduchosti jako opěrka na schnoucí koště...