Jaruška. Má nejdražší, "služebně" i věkově nejstarší přítelkyně, která při každé návštěvě nezapomněla nabídnout ovocné pivo. Příznivkyně dortíků a chlebíčků, která s oblibou používala větu "Co bych z toho života měla, kdybych se ani dobře nenajedla?" Má druhá máma, moudrá a sečtělá rádkyně tlumící mé vášně a mající pro problém vždy velice jednoduché vysvětlení. Matýskova kamarádka, které, jako prvňáček, utíkal ukázat svoje první známky. Se svým prvním velkým vysvědčením se už ale pochlubit nestihl. Jaruška umřela.
Je to už několik měsíců a já myslela, že to nejhorší máme za sebou, byť dusící bolest u srdce při vzpomínce na ní je tu stále. Jako dospělá se se smrtí vyrovnávám velice těžko, jak to ale vnímá dítě?
V Matýskově třídě pod tabulí je pověšený drátek, na který děti kolíčkem připevňují smajlíky nebo smutňáky. Ta označení nejsou znamením toho, že zlobily nebo že byly hodné (jako je tomu u nás doma), ale mají vyjadřovat, jak se děti cítí...
"Maminko, já mám ve třídě pověšenýho smutňáka."
"Proč?"
"Mně se strašně stejská po Jarušce..."
Smutný povzdech nás obou.
"Matýsku, to mně taky..."
"Já doufám, že se má v nebi dobře. A že bydlí támhle na tom hezkým mráčku. A že se na nás chodí koukat. A že teď jde vedle nás a drží mě za ruku."
Lapám po dechu, těžko rozdýchávám smýšlení sedmiletého dítěte a trvá mi dlouho, než se zmůžu na slovo.
"Matýsku, já myslím, že Jaruška je smutná, když vidí, že jsi smutnej ty a že máš ve třídě pověšenýho smutňáka."
"Hmmm. Ale já jsem fakt smutnej."
"Co by pomohlo, aby jsi tam měl zase veseláka?"
"Napíšeme Jarušce dopis!"
"A kam ho pošleme?"
"No do nebe přece!"
"Ale jak?"
Jdeme tiše vedle sebe za ruku a Matýsek přemýšlí. Z myšlenek mě vytrhne "Už to mám!"
"Napíšu dopis, dáme ho do skleničky, venku ho spálíme a kouřovej dopis se dostane až k Jarušce!"
"A pak si sundáš smutňáka?"
"Jo!"
"Tak jo..."
Jak už jsem kdysi psala, tví synkové jsou prostě kreativní po mamince. Jinak by Matýska nemohlo něco tak úžasného napadout!
OdpovědětVymazatMoc hezké, dojemné. Je vidět, že i vy dva máte k sobě hodně blízko, a to je dobře. Kdyby to byl další smajlík, dala bych ho sem, chybí mi - smajlík s palcem nahoru.
OdpovědětVymazatTo bylo tak dojemné... A máš opravdu nápadité dítě.
OdpovědětVymazatA já proč jsem zrovna taky měla přání někomu našemu něco akutně napsat, jak se mi po něm stýská! Je tu nápověda - jdu napsat a spálit dopis v lahvi. Ale až uvařím slepici pro sestru z Moravy, nerada bych ji taky spálila.
OdpovědětVymazatKrásný a zároveň tak šíleně smutný... Matýsek je, jak by řekla Outěžčina kamarádka, "hustej"! Má geniální nápady a je cítit, že je hodně citlivej. No a bodejť by nebyl, vždyť má Lunu v Raku! Takže POZOR na Matýskovu dušičku, Raci jsou hodně emotivní
OdpovědětVymazatTo je tak dojemné. V jeho letech jsem psala z Děcáku dopis mamince, zajímalo by mne, jestli jí došel. Je dobré, že je chlapec tak citlivý.
OdpovědětVymazatCo napsat...dostal mě, donutil přemýšlet a uvědomit si, že svého syna empaticky vychováváš a že se v životě neztratí...a Jarušce na mráček pěkné počtení
OdpovědětVymazatSkvělý, dojemný a čistý nápad. Taky se najdou lidi, kteří si ode mne něco podobného zaslouží. Tak díky tobě i Matýskovi za nápad a vyberu nějakou pěknou skleničku...
OdpovědětVymazatTo je krásné... A dojemné... a... prostě krásné. Určitě se dopis dostal tam, kam měl. :)
OdpovědětVymazatNo to je brouček, mě to úplně dojalo! Moc hezký nápad s tím dopisem do nebe... věřím, že i Jarušce nahoře vykouzlil úsměv na rtech.
OdpovědětVymazatKouřovej dopis! Perfektní myšlenka!
OdpovědětVymazat[1]: Děkuji ti .
OdpovědětVymazat[2]: Moc ti děkujeme .
OdpovědětVymazat[3]: Děkuji ti .
OdpovědětVymazat[4]: Moc ti děkuji .
OdpovědětVymazat[5]: Děkuji ti .
OdpovědětVymazat[7]: Děkuji ti, mě taky dostal .
OdpovědětVymazat[6]: Tvůj příběh s dopisem je stejně dojemný, děkuji ti .
OdpovědětVymazat[9]: Děkujeme ti .
OdpovědětVymazat[8]: Děkujeme, vítej v klubu kouřových pisálků!
OdpovědětVymazat[11]: Děkujeme ti .
OdpovědětVymazat[10]: Moc ti děkujeme, Luci .
OdpovědětVymazataž mi z toho tečou slzy..jak mě to dojalo.. je to nádherné, něco takového udělat a ještě nádhernější, že to napadlo dítě..
OdpovědětVymazatMoc děkuji!
OdpovědětVymazatTo mě moc mrzí. Snad se Matýskovi alespoň maličko ulevilo.
OdpovědětVymazatJani, to je tak krásně dojemné až se mi oči zamžily. Matýsek je zřejmě hodně citlivý kluk, je to od takového špunta až neskutečný nápad
OdpovědětVymazatVnímání tvého synka je naprosto úžasné. Na jeho věk až neskutečné. Ten kouřový dopis, to je nápad s velkým N.
OdpovědětVymazat[25]: Děkujeme, myslím, že ano .
OdpovědětVymazat[26]: Děkuji ti . Matýsek je zvláštní, na jednu stranu živý rošťák, na stranu druhou má neuvěřitelně citlivý srdíčko, někdy mi nad tím zůstává rozum stát.
OdpovědětVymazat[27]: Děkuji ti, Chudobko. Myslím, že kouřový dopis se u nás (a podle komentářů nejen u nás) uchytí .
OdpovědětVymazatTo je krásný nápad, psát dopis do nebe. Asi bych taky měla komu psát, ale samotnou by mě to nenapadlo. Matýskovi vyřiď díky.
OdpovědětVymazatTo je nádherný! :)) a skvělý nápad, takhle ho poslat by mě nenapadlo.
OdpovědětVymazat[31]: Děkuji za Matýska, určitě mu to vyřídím!
OdpovědětVymazat[32]: Moc děkujeme!
OdpovědětVymazatTo je úžasné, Jani, a taky dojemné, už to, že si vzpomněl na Jarušku, i to, že si na ni vzpomněl se smutkem, protože mu chybí, a ten jeho skvělý nápad, že jí napíše dopis a pak kouřovým signálem pošle k nebi... geniální! Děti opravdu občas dovedou překvapit - a v tomhle případě moc mile.
OdpovědětVymazatTo je krásně dojemné. Kluci v sobě mají hodně citu i když se to od nich většinou nečeká. Paní Jaruška to určitě vidí... Matýskovi přeju už jenom samé veseláky.
OdpovědětVymazat[36]: Moc děkuji, i za Matýska!
OdpovědětVymazat[35]: Děkuji ti, i za Matýska . Je pravda, že mě to jeho chování úplně dostalo, hlavně proto, že když chce, dokáže být pěkný raubíř .
OdpovědětVymazatA teď mi řekni, jak mám nebrečet mamka by včera měla 51. narozeniny, v rádiu hráli písničku od Holki- Pro mámu nebo jak se to jmenuje a teď Janinka. Ale Matýsek to vykoumal skvostně! Je to miláček a i když je to smutné, tak i krásné zároveň♥
OdpovědětVymazatHezké, a také nesmírně důvtipné. Jarušce se na mráčku určitě hned rozjasnila tvář.
OdpovědětVymazat[39]: To mě mrzí, že jsem se takhle trefila... A moc děkuji, i za Matýska!
OdpovědětVymazat[40]: Děkujeme . Škoda, že se o tom, jestli se Jarušce rozjasnila tvář, nemůžu přesvědčit...
OdpovědětVymazatKrásný rituál vymyslelo tvoje dítko. Obdivuhodné myšlení a cítění dítěte. Dětská duše je tak čistá...
OdpovědětVymazat[43]: To jo, někdy nevím, kde se to v něm bere .
OdpovědětVymazat