Donedávna jsem si myslela, že rituál pití vína mám za léta jeho konzumace vcelku zmáknutý. Láhev s vínem přiměřené teploty lahodící mým chuťovým buňkám osvobodím od fólie jejím serváním, pak ji otevřu klasickým otvírákem a víno naliji do čisté skleničky. Ještě chvíli láhev podržím nad sklenkou a s jiskrou v oku zálibně sleduji poslední odkapávající slzu vína, případnou nezbednici otřu prstem. Když mám rozvernou, tak prst bonusově olíznu. Láhev zabedním speciálním korkem na míru (tři kusy za třicet káčé) a šoupnu zpátky do lednice. Poté mok už jen pomalu a v klidu vychutnávám.
Jak říkám, myslela jsem si, že můj vinný rituál je společensky přijatelný. To by mi ale nesměl ve schránce přistát leták jedné firmy specializující se převážně na kuchyňské potřeby, který na mě velice zapůsobil, byť asi jinak, než by si ona firma přála. Při listování jsem nabyla dojmu, že z kuchtiček a kuchtíků dělá nesvéprávné debily, jež se neobejdou bez praktických záležitostí, jako je kráječ na knedlíky, který zabere polovinu police v kredenci, rozprašovač na citrusovou šťávu nebo strunová pila na řezání dortů. Když jsem narazila na stránky týkající se právě vína, zbystřila jsem. Otevřít, nalít, zavřít? Omyl, všechno špatně!
Pokud víno nemá správnou teplotu, oblečte ho do chladícího návleku.
Návlek sejměte a na láhev navlékněte speciální náramek, který vám na displeji ukáže teplotu vína.
Ořezávátkem folií tuto z hrdla láhve elegantně odstraňte.
Láhev otevřete otvírákem, nejlépe pákovým, který vypadá jako pistole na silikon, jen v elegantnějším provedení.
Přes hrdlo láhve přetáhněte odkapávací kroužek.
Do hrdla zasuňte provzdušňovač s nálevkou, kterými víno po nalití získá okamžitě plně rozvinutou chuť i vůni.
Do sklenky, kterou jste předtím vyleštili speciální mikroutěrkou na sklenice, nalijte víno.
Láhev uzavřete unikátní přizpůsobivou silikonovou zátkou.
Ano, přiznávám, jsem gastronomické servírovací hovado, nad kterým by má profesorka gastronomie zaplakala. Ale protože ta už je mrtvá, dej jí pán Bůh věčnou slávu, ráda zůstanu starou konzervou. Inu, co by jste čekali od někoho, komu u notebooku odešly do elektronebe repráky, tlačítka alt, wifi a snížení zvuku, komu nabíječka a internetový signál funguje jen na dobré slovo a přesto si nový přístroj nekoupí? :)
Aha, tak teď jsi mi dokonale osvětlila záhadu několika věcí které jsou ve vinné sadě kterou jsme kdysi fšicí dostali na jednom firemním setkání! Přiznávám, že odkapávací kroužek není zas až taková blbost, obzvlášť u červeného vína protože ti ušetří spoustu klení a nadávání když ti kape na sněhobílý sváteční ubrus .....
OdpovědětVymazatNicméně já prostě bafnu flašku, otevřu otvírákem z IKEA, a zcela brutálně vypáčím zátku. Ale co já miluju na tom nejvíc, je onen velmi příjemný klokotavý zvuk když z čerstvě otevřené lahve teče víno do sklenky. A ten slyšíš jen při tom prvním nalití.....
OdpovědětVymazat[2]: Máme to podobně, víno zas tak často neotvíráme. Místo kroužku stačí dát kolem hrdla ubrousek. Otvírák máme takový šroubovací s pevným kroužkem a ten to bez námahy krásně vytáhne.
OdpovědětVymazatJninko, než bys to všechno tak udělala, tak tě možná chuť na to víno přejde nebo by hosté odešli v domnění, že to schválně protahuješ.
OdpovědětVymazat[3]:Tak to já vínko otvírám často, protože můj každovečerní rituálek je dvojka k telce A dneska jsem se z úst renomovaného kardiologa dozvěděla že to je to nejlepší co člověk pro sebe může dělat jako prevenci.
OdpovědětVymazatNaštěstí nejsem vinař a když víno piju, naštěstí mám vždy někoho, kdo láhev otevírá.
OdpovědětVymazatTyhle serepetičky jsou většinou dobrý jen na to, aby zabíraly místo v kuchyni. Jenže když oni ti prodejci chtějí z něčeho žít, tak přesvědčují a vnucují. A občas holt přesvědčí nějaký mouly, kteří náhle nabydou pocitu, že mají doma ještě málo nezbytně nutných serepetiček.
OdpovědětVymazat[5]: Tak na tuto prevenci pozor! Moje bývalá tchýně se tímto způsobem preventivně léčila natolik intenzívně, že se nedožila ani padesátky. Začalo to večerní dvojkou u televize a končilo to flaškou rumu k snídani.
OdpovědětVymazatNašťastie, patrím k pomerne rozšírenej skupine konzumentov, ktorí s istotu delia víno na dve hlavné kategórie : biele a červené. Potom už len váhavo tipujem niečo o suchom a sladšom prevedení.
OdpovědětVymazat[8]:Já si díky genům dávám pozor, ale nedělá mi žádnej problém dát si jen tu dvojku. Už nějakejch pět let určo.
OdpovědětVymazat[1]: Máš pravdu, odkapávací kroužek doma vlastním taky, ale mnohem příjemnější je pro mně sledovat onu poslední kapku .
OdpovědětVymazathehe Janiii, ono to servírovanie vína bežný človek určite nemá zmáknuté. To jednoducho musí byť človek, ktorý ráno vstáva s myšlienkou na víno a aj s tou istou myšlienkou zaspáva... mimochodom. Ja sa nebudem trocháriť so stopkovým pohárom, mám normálny 2dcl pohárik, naliala som si rovno z chladničky cca dva týždne otvorené biele víno a zobrala si ho k sebe k posteli... čo tam po servírovaní. :) :) tak, na zdravie! :)
OdpovědětVymazat[11]: Já takové čistky dělávám, když přivezou velkoobsahový kontejner na domovní odpad. Běžný kontejner by mi na to totiž nestačil. A potom jen z povzdálí koukám, jak si ty mé krámy mnozí odnášejí domů.
OdpovědětVymazatVšecky tydle serepetičky mi připomínají americké seriály, kde sice mají perfektně a do detailů vybavené kuchyně/domácnosti (vždy se najde vše, co je zrovna potřeba), ale stejně převážně jedí jenom pizzu rukama a z papírové krabice
OdpovědětVymazatTo je normální folklór, který se nabaluje na všechna odvětví, která jsou v daném období v módě. Je dost těch, které je možné přesvědčit, že bez podobných věcí život pozbývá většiny svého smyslu. Cyklisté by mohli vyprávět!
OdpovědětVymazatJani, mileráda budu tím hovadem taky ... protože někdy, když na to víno spěchám, sáhnu místo po skleničce po hrnku! Ale hlavně že nám chutná, že? Jani, NA ZDRAVÍ!!!!
OdpovědětVymazat[12]: Dobrý, ty jsi taky případ , jak tak koukám podle komentářů, nejsi v tom sama .
OdpovědětVymazatDobré vínko si k dobrému jídlu dám, ale nikdy jsem ho ještě neotevírala já...
OdpovědětVymazatBože... jak já ti rozumím... a ten katalog nejmenované firmy nesnáším ještě víc, protože... profesionální deformace aneb patřím k těm, kdo tu těžkou krávu musí tahat po taškách a roznášet!! Plus další a další zkušenosti ohledně jiných věcí, o který se nesmím rozepisovat, protože tak to prostě funguje Janinka pobavila a já jdu článek ukázat zbytku rodinky, ať se zasmějí taky!
OdpovědětVymazatVenca Dg měří vínu před konzumací i tep, jestli není mok příliš znervóznělý.
OdpovědětVymazat[18]: To já si také ráda dám. A ráda si ho i otevřu .
OdpovědětVymazatNutno říct, že při čtení popisu, jak odborně otvírat láhev, mi plihly vlasy. Což je odraz mýho duševního stavu.
OdpovědětVymazatJo, gastronomické hovado mě rozesmálo a tvůj popis dodělávajících přístrojů, kterých se držíš zuby nehty, mi taky něco připomíná... třeba můj přes dvacet let starej dvoukazeťák, který už chrčí z posledních sil, zvuk si blbne, jak chce, jedny dvířka jsou vylomený a přesto, dokud jede druhá kazeta, nejsem stavu ten krám vyhodit.
OdpovědětVymazat[22]: Já si jdu zrovna jednu láhev otevřít, ale klasikou, co zabere minutu, ne půl hodiny . Ale je fakt, že otvírák s křidélky mám taky, to je asi tak jediná moderna u nás doma .
OdpovědětVymazat[24]: Otvírák s křidélky považuji za jeden z nejlepších vynálezů, dřív jsem měla klasický vývrtkové zákrutky a ty jsem většinou zlomila a situaci řešila tak, že jsem korek potupně natlačila do vína. Křidýlkový otvírák je boží!
OdpovědětVymazatHlásím se do klubu hovad. Víno si umím otevřít sama a případnou kapku na hrdle taky dokážu sama olíznout Obávám se, že tu správnou sklenku na víno používám jen pro návštěvy. Já mám svůj malý skleněný hrneček...
OdpovědětVymazat[5]:Také jsem to slyšela a moc se mě to líbilo, řekla jsem si, že to by šlo .
OdpovědětVymazat[25]: Tak to nech bejt, protože i s křidélkovým otvírákem se mi už párkrát stalo, že jsem musela korek (nebo spíš to, co z něj zbylo) zatlačit do láhve .
OdpovědětVymazatMy máme doma akorát retro otvírák na pivo, což otvírá akorát manža, takže jseš na tom líp já, bych to víno otevřít nezmákla
OdpovědětVymazat[29]:
OdpovědětVymazatPokud bych si mohla vybrat způsob podávání, zůstala bych u toho Tvého. Než bych totiž nalila víno podle letáku, usnula bych a vína si ani necucla. Díky bohu, že voda z kohoutku se točí rovnou do sklenice a pak ji stačí jenom vypít
OdpovědětVymazat[31]: No tak s tou vodou, s tou bych to tak růžově neviděla, v katalogu je k tomu taky nemálo. Co třeba filtr, máš?
OdpovědětVymazat[32]: Bože, já omdlím... Už se bojím zeptat co je třeba, když se člověku chce na velkou... Filtr samozřejmě nemám, barbarsky to točím přímo z kohoutku, nefiltrované
OdpovědětVymazat[33]: Tak to ti nevím, zatím mi přišel jen tenhle šílenej leták na kuchyňský potřeby. Ale třeba wécé-koupelny ve schránce najdu taky, tak ti pak dám vědět .
OdpovědětVymazat