Aneb jak mi lucidní snění pěkně zavařilo.
Znáte to rádobyvtipné triko, na kterém skaut rázně odmítá láhev alkoholu s hláškou "Ne, děkuji, raději knihu!"? Ne? Nevadí, pro nástin situace popis bohatě postačí. Přesně jako ten skaut z trička jsem se totiž vždy chovala ve svých snech a to ve chvílích, kdy mě pohlední, urostlí, vysocí, vtipní, inteligentní a vůbec celkově nadpozemští příslušníci mužského plémě zahrnovali nemravnými návrhy. A já, prolezlá skrz na skrz morálkou i ve snech, jsem se zmohla vždy jen na "Ne, děkuji, jsem vdaná!". Po probuzení jsem byla více či méně znechucená ze své otravné mravnosti, nicméně smířená s osudem a s tím, že už jiná nebudu. Vše se změnilo, když mi můj polovičák začal líčit svůj sen se sexy blondýnkou. Jako člověk přející, který se řídí naprosto nezištně příslovím "Přej a bude ti přáno", jsem s nějakou snovou blonďatou pipinou problém neměla. To by ovšem nesměl můj drahý dodat "A vůbec jsem si nevzpomněl, že jsem ženatej a mám nějaký děti!"
Fajn. Když může bez výčitek on, tak já taky. Kašlu na morálku, prostě si to nějak zařídím. A taky že jo. Úplnou náhodou jsem narazila na termín lucidní snění, což zjednodušeně znamená, že situace ve svém snu můžete ovládat. A tak jsem se to naučila. Nevím, jak dalece jde v lucidním snění zajít, ale zatím se mi nepovedlo si sen "vysnít". Dokážu tedy ovládat děj, ale ne si určit, co se mi bude zdát. Nastalo trpělivé čekání na sen S, které mi prozatím vyplňoval pilný trénink. V jednom snu jsem si například uvědomila, že jsem v reálu svým blízkým vyprávěla o svých častých nočních můrách a o tom, že vždy začínají pohledem na rudé Slunce nebo Měsíc. Tento rozhovor mi tedy ve snu vytanul na mysli a kdykoliv jsem pak pocítila nutkání podívat se na oblohu, vědomě jsem tento úkon potlačila. Od té doby nemám noční můry.
Ale vraťme se ke snu S. Nějakou dobu to sice trvalo, ale nakonec ta chvíle přeci jen nastala. Detaily pominu, neb můj blog je cokoli, jen ne červená knihovna. V každém případě byla morálka ta tam a s panem vysokým, černovlasým a hnědookým jsme strávili krásnou noc. Že by se hodilo říct "Pomsta byla sladká"? No to sice ano, kdyby se do mě ten poblázněný krasavec ze snu nezamiloval a nenaháněl mě v každém dalším snění jako šerif psance na Divokém západě. Začal si žít svým vlastním životem a už týden, den co den, se mi vkrádá do MÝCH snů, ze kterých ho nemůžu vyhnat. Navíc se rozhodl, že svou náklonnost ke mně stůj co stůj vyjeví mému polovičákovi. Jsem u konce svých snových sil. Kde jsou moje schopnosti? Skoro to vypadá, že se jedná o dalšího jedince, který odhalil taje lucidního snění a moc se mu to líbí.
Lucidní snění mi přineslo mnoho krásného, nepoznaného a bylo většinou přínosem. V případě snové nevěry si troufám tvrdit, že si příště sakra rozmyslím, zda a koho si pustím do své snové postele. A jestli si tam někdy někoho pustím, tak ho pak (čistě pro jistotu) zabiju.
Hm, zajímavé.....asi budu muset své sny zkusit taky nějak ovládat. Jeden či dva mne pronásledují už od mala a vždycky se vzbudím docela vystreslá a celý den jsem jak praštěná měchem.
OdpovědětVymazatLucidní sny neznám, ale v mládí jsem ve spánku často ve míval poluci.
OdpovědětVymazatNo, hlavně aby se sny nezhmotnily jako ve známé české komedii . Já jsem se naučil likvidovat noční můry teprve nedávno, ale k mému překvapení velmi efektivně; dokonce za pomoci zkušeností blogového autora. Nejspíš z toho udělám speciální článek .
OdpovědětVymazat[1]: Mně to na ty apokalyptické sny pomohlo. Ale asi jsem ještě amatér, protože na toho krasoně mi to nefunguje .
OdpovědětVymazat[3]: Tak to by skončilo zcela jistě zločinem. Buď bych ho zabila já, nebo polovičák. Obojí je špatně .
OdpovědětVymazatSny, to je vždycky kapitola pro sebe. Taky se mi nepodařilo nic si vysnít, zatím, ale zato se mi zdají taky takové sny... ehm, reagují často na moje pocity, od určité doby si ty zajímavé píšu.
OdpovědětVymazat[4]: Takže apokalyptické sny to zahnalo, ale zase ti přibyl apokalyptickej obdivovatel. Tedy z bláta do louže.
OdpovědětVymazatNemôžem si pomôcť Jani, ale úplne, no vážne úplne si mi pripomenula jednu českú klasiku Byl jednou jeden král a tam presne tá scénka s Burianom o tom "ako královi leze do snu"... a potom to jeho "chce se mi spát, chce se mi spát, chce se mi spát. Spát se mi co? Chce... co se mi chce? Spát!"
OdpovědětVymazatTak trochu som čakala návod - Ako na to, ale nič to.
OdpovědětVymazat[6]: Taky jsem jeden čas měla potřebu si sny zapisovat a měla notes s tužkou u postele. Ale to už je tak dvacet let zpátky .
OdpovědětVymazatPěkně jsem se pobavila. Sny jsou prý naše podvědomí... Každopádně musím říct že máš upřímného manžela To by každý nepřiznal - nemyslím blondýnu ale o "zapomenutí"
OdpovědětVymazat[11]: Tak to jsem opravdu ráda, bylo to účelem .
OdpovědětVymazat"Ne, děkuji, raději knihu!"
OdpovědětVymazatChtělo by to plakátek, kdy majorka Armády spásy nebízí knihu bezdomovci a ten říká:
OdpovědětVymazat[13]: Uvědomělých skautů je opravdu velmi málo. Většině by stačila Foglarovka .
OdpovědětVymazatSlovo "Lucidní" jsem až doteď neznala. Díkes za objasnění. A dodávám, že první odstavec jsem četla a jako bych ho psala já. I ve snu věrná až za hrob ... sakra, to mě to vždycky rozčilovalo. Když jsem si pak během dne uvědomila, jak málo stačilo a já si užila mazleníčko s nějakým jiným samečkem než s tím, kterého mám (měla jsem) doma.
OdpovědětVymazat[16]: Ať žijí čuňácké sny!
OdpovědětVymazat"Lucidní snění" nemívám. Vyčetla jsem na Wikipedii, že to je vlastně vzbuzení se ve snu, no tak ti to přeju!
OdpovědětVymazatJaninko - ne za bi ješ - jinak tě v následných snech bude pronásledovat místo obtížného chlápka ruka zákona a příštích pár let budeš noci trávit za katrem.
OdpovědětVymazat[18]: Vzbuzení to sice je, ale stejně při tom pořád spíš .
OdpovědětVymazat[20]: Áááá, je to tady, tebe vůbec nepronásledoval odkopnutý, černovlasý hnědoočko, ale tvoje vlastní hnědovlasé černo(oké) svědomí.
OdpovědětVymazat[21]: Mno jo, a je to venku!
OdpovědětVymazatTuhle schopnost lucidního snění mám v sobě co si pamatuju. Dokážu si přivolat svůj sen. Děj ovládám jen z části. Z toho sexi snového chlapíka si nic neděle, spíš si ho v tom snu skus užít. V momentě, kdy se vzbudíš, on potupně zanikne...
OdpovědětVymazat[23]: Tak to já neumím, přivolat si sen. Vždycky si mě najdou, obzvláště ty, co nechci .
OdpovědětVymazatTak jsem se dlouho nenasmála, hlavně to, že ho zabiješ
OdpovědětVymazat[25]: Tak to jsem opravdu moc ráda!
OdpovědětVymazatNejdřív se zkusím přestat smát a až poté zformuluji komentář sny jsou potvory a zřejmě se řídí heslem: dej prst, urvu ti ruku! Musím přiznat, že pojem lucidní snění slyším prvně. Čas od času, než tvrdě usnu, nebo když se ráno probírám, jsem schopná ovlivňovat o čem sen bude... ne detaily,ale kostru ano... je to zábava... než z toho člověku začne hrabat a nechce to dát pokoj zbytek dne... a jako autorka dvou fandomů a vášnivá čtenářka v tom mám pak někdy ale řádný čurbes!
OdpovědětVymazat[27]: Cha, koukám, že si to jako skoro spisovatelka hooodně užíváš!
OdpovědětVymazat[28]:No co ti na to mám říct Zatraceně jo!
OdpovědětVymazatNa všechny takové techniky musí být člověk trpělivý a distingovaný. Obojí mi chybí, takžeo lucidním snění si mohu nechat tak akorát zdát
OdpovědětVymazatMimochodem, už se Ti někdy stalo, že jsi ve snu věděla, že spíš a chtěla se probudit a ono to nešlo? Takový ten sakra těžký návrat? Mně se to několikrát stalo a když jsem se konečně probudila a přeprala tu sílu spánku, který mne zase stahoval zpátky do snu, bušilo mi strachy srdce, bylo to strašný. Pak jsem se bála usnout.
OdpovědětVymazat[30]: Doma občas taky prohodím větu podobného typu, mnohem raději ale poslouchám, když polovičák vypráví, jak jsem ho vytočila já .
OdpovědětVymazatTen "polovičák je stejně geniální termín. Já si ve snu nikdy nevzpomenu, že jsem vdaná!
OdpovědětVymazat[33]: Tiše závidím!
OdpovědětVymazat