Žitava - město koz

Krasojízda se Žitavou pokračuje...

První zajímavost, která nás v tomto městě zaujala, byly kozy. Hodně koz. A tak od té doby neříkáme "jedeme do Žitavy", ale "jedeme za kozama", což není vůbec daleko od pravdy, protože sebou pokaždé táhneme velký pytel plný kozích dobrot.

Při jedné z dalších našich návštěv nebyly kozy na svém obvyklém místě, ale na druhém konci svého velkého výběhu. Když jsme se k nim konečně dostali, kozy se od nás odtahovaly a chleba nechtěly, což bylo překvapivé, protože minule se o něj porvaly.

Cha! Blonďatá pipina z města záhadu vyřešila... v momentě, kdy od elektrického ohradníku dostala ránu. Jo ták, tak takhle to vypadá! :)

Žitava - město duchů a očí

Možná znáte to divné šimrání, když stojíte poprvé v cizím městě a jste si naprosto jistí, že tady už jste určitě někdy byli. Přitom ale víte, že tomu tak být nemůže a váš realisticky uvažující mozek se snaží umlátit vaše srdce syrovými argumenty. No a přesně tenhle úžasný pocit (to šimrání, nikoliv mlácení :)) jsem měla já, když jsem minulý rok prvně navštívila Žitavu, město, jehož vznik se datuje do počátku třináctého století a které se počtem historických objektů na metr čtvereční řadí zaručeně na přední příčky nejspíš neexistujícího žebříčku. S odstupem času (a po třetí návštěvě) mohu říct, že mě tohle město naprosto ohromilo a uchvátilo. Možná je to i tím, že mé znalosti historie hravě pokoří i tři dny chcíplá myš a že jediná historie, která mě zajímá, je ta v mém rodokmenu a v mém internetovém bankovnictví.

Jako první vám představím místo, které mne k sobě už zdálky vábilo, ze kterého jsem měla "ošimrané" snad všechny vnitřnosti a od kterého jsem se nemohla odlepit.

Plody korálkové terapie

Když jsem naposledy psala o mé staro-nové korálkové lásce, netušila jsem, jak moc silná je a jak moc mě chytne. Jak jinak si vysvětlit, že jsem za celou tu dobu nevytvořila nic jiného, než náušnice a to v množství větším, než velkém? Tohle asi dokáže jen beznadějně zamilovaný blázen. Nebo ten, koho přestaly bavit diamanty v uších :).

Tvoření šlo krásně od ruky, o to horší bylo výsledky zdokumentovat. Fíkus se zdál být ideálním modelem, ale jen do chvíle, kdy jsem na něj navěsila čtvrtinu náušnic a zjistila, že další se tam už prostě nevejdou...

Pididort

Bezoříškový minidortík, který jsem spatlala tentokrát, byl, stejně jako minidort v roce minulém, určen pro alergickou tchyni. Oproti tomu loňskému, který jsem vyráběla díky mé neskonalé dobrotě a soucitu s alergikem, byl tento vytvořen se speciálním záměrem, který měl za úkol zjistit, zda se skutečně tchyně bojí, že jí chci otrávit :).

Od akce "Sektářský tábor" si během svých návštěv u nás nikdy nevzala do úst nic, co jsem připravila a pokud výjimečně ano, tak to bylo něco, co jedl i někdo jiný. Nikdy nechtěla žádný čaj, kávu, maximálně vodu a tu si nenechávala přinést, ale sama si jí nalévala z vodovodu do jí přinesené PET lahve. Když se to stalo jednou, podruhé, nepřikládala jsem tomu pozornost, ale ono se to pokaždé opakovalo. A tak jsem vymyslela ďábelský plán vytvořit pididort jenom pro ní. Původně jsem jí chtěla koupit kousek dortu bez oříšků z cukrárny, ale tenhle pokus byl více, než lákavý.

Nevypadalo, že by byla kdovíjak nadšená, rozhodně ne tak, jako v roce minulém. Což mě vlastně ani nijak nesejří, protože mi příprava dortíku sebrala z mých hodin života všehovšudy dvacet minut. Pak poprosila, zda bychom jí mohli dort vyfotit, což jsem učinila a ona poté naporcovaný dort nabízela ostatním. Všichni se ale vrhli na ten oříškový a tak, po chvíli váhání... kousek snědla. Byla jsem z výsledku pokusu zklamaná. A pak, kdo je tu paranoidní! :D

Dort Abe

A je tu únor, další narozeniny a další patlání. Tentokrát jsem dostala za úkol vytvořit dort s tvorem, který nese jméno Abe. Se známým Lincolnem toho má ale ten můj společného pramálo, možná snad jen to, že jejich obličeje působí poněkud strašidelněji, než bývá obvyklé.

Abe je herní postava z herní plošinovky Oddworld: Abe's Oddysee. Máme ho doma všichni moc rádi a tak není divu, že se potomkové shodli a svorně navrhli jako sladké překvapení pro živitele rodiny právě jeho. Originální ksichtík k nahlédnutí a případné porovnání s mým výtvorem ZDE.

Rozdílů a nedostatků najdete bambilion, ale budiž mi omluvou, že byl plácaný v časové tísni, za to ale s láskou :).