Velikonoční beránek bez formy - návod

Aneb kdo dřív přijde, ten dřív mele. Nebo spíše žere. Nebo taky kdo nechodí dva měsíce okolo domácích potřeb a nečučí do výlohy na nádhernou oranžovou formu beránka a neříká si, že hned zítra jí půjde koupit, ten je na Velikonoce vysmátej. Já jsem bohužel ten první případ, a to přímo ukázkový lemplovský.

Synkovi se totiž zastesklo po tradičním beránkovi a tak jsem se rozhodla, že letos vypustím cukroví a upeču berana, ačkoli pečení à la mazance, vánočky a beránci zrovna nikdy nebylo mojí silnou stránkou. No a když jsem se konečně po měsících okukování výlohy rozhoupala, byl můj obdivovaný beránek pryč. Ony totiž v moment mého rozhoupání začaly velikonoční trhy, stánky stály přímo naproti Domácím potřebám a všichni návštěvníci, stejně jako já, slintali nad beránčí formou. Jenže byli o poznání akčnější.

A tak jsem si uchodila nohy, abych zjistila, že v celém pitomém městě není jediná pitomá forma na pitomého beránka a byla jsem na sebe pořádně naštvaná, protože svým slíbeným beránkem jsem si pěkně zavařila. Kromě toho jsem si málem zavařila taky svojí mozkovnu, ale nakonec se "dílo" podařilo. Co na tom, že beránek nevypadá jako beránek, ale jako bišonek ve tvaru boty s dírou v břiše, který nádavkem dostal asi tisíc žihadel. Hlavní je, že byl synek nadšený a že já si při tvorbě prodloužila smíchem život :).

A kdyby někoho z vás zajímalo, jak jsem tuhle nádheru spatlala, poslužte si a pobavte se, stejně, jako já :).

Nejprve jsem upekla korpus (125 g másla jsem utřela s 90 g cukru a čtyřmi žloutky, přidala hrst nasekaných vlašských ořechů, hrst rozinek, hrst kandovaného ovoce, 100 ml vlažného mléka, půl prášku do pečiva, 150 g hladké mouky, pořádně smíchala a nakonec lehce vmíchala sníh ze čtyř bílků, pekla jsem asi hodinu při 170 stupních) ve formě na srnčí hřbet, vyklopila a nechala vychladnout.

Korpus jsem rozkrojila, levá část posloužila jako tělo, dvě pravé jako hlava.

Pak jsem části spojila k sobě - drželo to samo, ale pro jistotu jsem použila špejle - a ano, tady jsem se už řehtala jako kobyla :), neboť jsem si vůbec nebyla jistá, co z toho nakonec vyleze, zaoblila hrany (jak vidno z výsledku - ne moc úspěšně) a ozobala přebytky :).

Detail biskupského chlebíčku - chuťově naprosto famózní, jenže se rozpadal, což bylo pro tvorbu beránka poněkud záludné...

Pak už jsem jen hotový korpus polila dvěma čokoládovými polevami v sáčku, dozdobila připravenými čokoládovými ozdobami a bylo hotovo :).