Poprvé za celou dobu "týdeníkování" jsem přemýšlela, jestli tento týden nemám vynechat, protože jsem měla pocit, že by pro vás mohl být strááášně nudný a nezáživný... Ozvalo se totiž jediné moje postižení, a to záchvaty tvořivosti, tentokrát v jakési silnější formě, takže jsem neustále něco stříhala, špendlíkovala, háčkovala a přišívala a nesmírně mě to bavilo a uklidňovalo. Ale nakonec jsem se rozhodla, že výjimku neudělám a o týden nepřijdete. A protože vás mám ráda, tvoření podrobněji popisovat nebudu (možná zase někdy v nějakém návodu) a shrnutí tak bude krátké a vy alespoň neusnete :).
Míša dostal ve škole první kouli. A to z onoho "čtení", o kterém jsem už jednou psala, jenže tenkrát jsem se rozčilovala nad trojkou. Ve zkratce pro neznalé - nejde o to, že moje dítě neumí číst, to umí a výborně, jenže mezi čtení se započítávají i domácí úkoly z Čítanky. Paní učitelka je z toho druhý den zkouší, jestli si to vůbec přečetli a on, protože dělá úkoly hned, jak přijde ze školy, si o nějakých dvacet hodin později pamatuje úplný houby. Nejdřív ode mě dostal žákovskou pohlavek, protože kouli úspěšně skoro týden tajil (i když moc dobře ví, že za námi může přijít s čímkoliv) a pak jsme najeli na režim "čte se ráno, než se jde do školy". Snad to zabere.
Taky jsem vám sem chtěla dát důkaz, že i u nás, na drsném severu, existuje něco jako na dveře ťukající jaro. Jenže kytičky, co jsem objevila při příjemné sluníčkové procházce na jedné zahrádce v dalších dnech zasypal sníh. A tak mám velký kulový a ani obrázky nebudou :).
Ách
OdpovědětVymazatTa kule z čtení je dobrá. Ale naštve to, když víš, že je nezasloužená...tak ať pomůže přesunutí čtení na ráno a hlava si to do hodiny ještě pamatuje. A z tvoření se těším na nějaké další návody
OdpovědětVymazatTo jsou tedy vyhlídky. Kuba si za půl hodiny také nic nepamatuje. Ještě že bude mít ten odklad
OdpovědětVymazatO čem že byl tenhle článek, ke kterému chci smolit komentář.......
OdpovědětVymazatUčitelé si totiž neuvědomují, jak ta koule děti bolí. Pamatuju si, že jsem šla pro svého prvňáčka a cestou jsem vystála frontu před zeleninou na nedostatkové banány. Stál smutně před školou a já se omlouvala a vysvětlovala, proč jdu pozdě. "Mami, já ten banán stejně nebudu jíst." "To je ti špatně." "Ne, ale já dostal pětku." Byl z toho hodně špatný.
OdpovědětVymazat[2]: No jo, mě spíš štve to, že pokud dětem chtějí zkoušet paměť, ať si na to udělají speciální předmět a necpou to do čtení .
OdpovědětVymazatJá bych si tu kouli šla vyříkat s učitelkou. Vždyť takovým přístupem může dítěti školu znechutit. V první třídě by se pětky dávat neměly.
OdpovědětVymazat[7]: No, on už je ve třídě druhé , takže pětky se tam už dávají. Ale na druhou stranu, byl poslední ze třídy, kdo kuli dostal, ostatní děti už je měly dávno před ním .
OdpovědětVymazatNedá mi to a musím se vyjádřit nepříliš spisovně - ta učitelka je krááááva nebeská. Není lepší cesty, jak dětem zhnusit čtení už v útlém věku - z toho už pak nevyrostou a nakonec se všichni jenom diví, jak klesá úroveň psaného projevu i mluveného slova. Pročpak asi?
OdpovědětVymazatDěkuji za úžasný komentář, je vidět, že jsi opravdu nemluvný a zamlklý človíček .
OdpovědětVymazatVelký kulový se nekoná, pěkná fotečka malého kuchaře to napravila...
OdpovědětVymazatPodobně to dělám já. To, co jsme si měli přečíst, si přečtu před hodinou, ale naše češtinářka se na to nakonec ani neptá
OdpovědětVymazatA co, někdy je nuda to nejlepší, co můžeme mít. V dobách krutě pohnutých pak na ni s láskou vzpomínáme.
OdpovědětVymazat[11]: No, nějak nám to čtení nefunguje ani ráno...
OdpovědětVymazat