TADY RÁDA ČMUCHÁM :)

Týden 49.


Pondělí
Z okna jsme pozorovali první letošní sníh...


Úterý, středa
Matěj má čtyřicet horečku, pořád pláče a mně z toho asi hrábne. Skončili jsme na pohotovosti, prý obyčejná viróza. Doma se mu objevuje vyrážka a já nevím, jestli z horečky, nebo je to něco horšího. Každou hodinu mi zvoní budík a já kontroluju, jestli se fleky nezvrhávají. K ránu už skoro ani nevím, kde a kdo jsem. Dost mě děsí, že teplota klesne vždycky jen o stupínek a za hodinu hoří znovu jako kamínka. Pekelně mě bolí záda z toho nočního pochodování s třináctikilovým drobečkem.

Čtvrtek
Snažím se Matějovi zpestřit jeho nemoc a tak skládáme botník. Lidičky, konečně máme po pěti letech botník! Proč některý věci trvají tak dlouho, to mi povězte...

Na svůj (týden čistý) koberec jsem si vylila kafe. To jsem shodila ze stolu, když jsem si přes rameno přehodila peřinu, abych ji odnesla Matýskovi. Jsem magor. Unavenej, nevyspalej, nemyslící magor.

Pátek
Po třech dnech máme snad vyhráno, Matěj se směje a řádí, jako by mu nic nebylo. I když znáte to - "Neříkej hop, dokud nepřeskočíš". Nějak se mi to zázračné uzdravení nezdá.

Neděle
Jen tak ze srandy jsem si spočítala ty malý odporný brouky, co parazitují na plísni v ložnici. Jo, přesně na té plísni, které jsem se nedávno zbavila. No, tak jich je přesně 101. Ale stejně jako plíseň se i broučci množí (a rostou) astronomickou rychlostí, takže zítra tam bude bratříčků a sestřiček mnohem víc. No, ať se navzájem užijou, až manžel odjede a my budeme moci spát místo něj v pokojíčku, dostanou broučci i plíseň savíčkovou koupel.

Míša chce pro nás všechny tak moc domeček (a taky LEGO robota a dinosaura na ovládání :)), že mě poprosil, ať zvenku na okno přilepím papírek s pečlivě vymyšleným přáním. Prý si ho tam třeba andílci lépe všimnou. To je dobrý, na Ježíška nevěří a na andílky jo... A já se tedy přidávám, přece ho v tom nenechám koupat se samotnýho :). Hvězdičko má jasná, hvězdičko má spásná, přeji si jen, ať Míšovi (a nám :)) pomůžeš splnit náš sen...

25 komentářů:

  1. malej je vážně šikula :))) to přáníčko se mu povedlo - nu což - na jedno nevěříme, jiné si místo toho najdeme - vždycky potřebujeme mít něco nad sebou, v co můžeme věřit   

    OdpovědětVymazat
  2. No, nevím, ve Sportce už vyhrál jakýsi Hušák.

    OdpovědětVymazat
  3. [2]: Děkuji, vyřídím mu to. Přáníčko si doteď žádný z andílků nevyzvedl, tak jsme ho sundali, trochu se přepíše a nechá se jen tak volně na parapetu. To zmizí určitě... :)

    OdpovědětVymazat
  4. To je milé přání... :) Když jsem článek četla, tak jsem se pomalu začínala bát, jak to vše dopadne... ale jak se zdá, Matýsek už je jakš takš zdravý a to je dobře!! A že věří na andílky? To se mi líbí! Myslím, že je to mnohem originálnější než Ježíšek ;)

    OdpovědětVymazat
  5. No, tak s tím prvním sněhem se máte. Nám sice zamrzlo několik louží před domem, ale po sněhu ani památky - což mě štve, pořád jenom prší

    OdpovědětVymazat
  6. Ahojky máš moc hezký blog. Rozjíždím nový blog o Avril Lavigne pokud bys měla zájem tak se ke mě koukni a zanech komentík díky moc :)

    OdpovědětVymazat
  7. Míša je šikulka, děti se uzdravují rychle. Jen ho držet dál od plísně a nenutit ho dlouho ležet, jestli mu je už dobře a nechce. To pak hrozí zápal plic.

    OdpovědětVymazat
  8. To je přání, které bych ti přála, aby se splnilo...

    OdpovědětVymazat
  9. Tak já se k tomu přání ochotně připojuji, protože brouci a plísně v bytě nejsou nic dobrého. Malkiel je anděl úspěchu, tak by to snad mohlo trochu pomoct.

    OdpovědětVymazat
  10. [3]: Jo, ten vyhrál hodně velkej jackpot.

    OdpovědětVymazat
  11. [5]: Ty andílky má po mamince... :)

    OdpovědětVymazat
  12. Vidím, že tvůj týden byl dost náročný. Píšeš o zázračném uzdravení. Věřila bych tomu, protože u malých dětí to tak je. Jeden den horečka, že topí víc než radiátor a druhý den řádí jako "černá ruka". Vnučky marodily koncem listopadu. Byly jako leklé ryby, dcera s nimi jela k doktorce (ta malá už pátý týden měla v té době kašel) a ta jim nasadila antibiotika. Mluvila jsem s dcerou přes skype a ptala se po holkách. Obě ležely a neměly o nic zájem. Za dva dny lítaly po bytě a nic jim nebylo.

    OdpovědětVymazat
  13. Od Mikuláše jsme také zavirovaní, tyto zimní virózy u nás tradičně končí odporným kašlem, tzv. pražským hnusákem.

    OdpovědětVymazat
  14. [13]: No, ono to tak zázračné uzdravení nebylo, jenom nějaká pauza, zase se to rozjelo, tak nějak nestíhám. Ani ten blbej flek na koberci nezvládám vyčistit .

    OdpovědětVymazat
  15. Míša není zrovna skromný kdo by se nepřál vyhrát ve Sportce, že Je od něj hezké, že takhle myslí na celou vaší rodinu

    OdpovědětVymazat
  16. [15]: Ono se to rádo vrací. Mladší vnučka chrchlala od půlky října a užívala kapičky od doktorky. Par dní byla dobrá a pak kašlala jako starý tuberák. Nakonec skončila na antibiotikách. V sobotu odjeli na týden do Krkonoš, tak doufám, že jí pobyt mimo Prahu prospěje.

    OdpovědětVymazat
  17. [16]: Dneska u nás zase příšerně chumelilo, ale za chvíli to zase slezlo. Takže super!

    OdpovědětVymazat
  18. No to já doufám, že žádný sníh u nás nenapadne. Ale to bude asi jenom moje zbožné přání...

    OdpovědětVymazat
  19. Tak ten lístek nemá chybu :). A koukám, že máš z domu blízko ke všem levným knižním novinkám :).

    OdpovědětVymazat
  20. Tak a právě mě napadlo zeptat se, jestli náhodou zítra nemíříš na křest, protože já ne, ale chtěla bych knížečky :). Nejspíš už jsi ale v posteli a já tam mířím též.

    OdpovědětVymazat
  21. [20]: Já taky doufám, ale je to fakt jen zbožné přání...

    OdpovědětVymazat
  22. [23]: Jop to máš recht :). Většinou tam raděj zajdu cestou z práce bez dětiček.

    OdpovědětVymazat

Milí čtenáři, děkuji vám za nakouknutí a komentář :).