Najdi díru ve vesmíru

Máš-li v rozum ještě víru

najdi díru ve vesmíru

(o dost vetší, než je v sýru)

černou nebo červí díru.

Až ji najdeš, dej mi vědět,

na zadku už nechci sedět,

na blbouny z vlády hledět,

a budoucnost vidět bledě.

Tohle žití co je k zblití

ať nastrkaj si do řiti.

A potom alou na šití,

ať nejde se ho zbaviti.

Pár sponzorů nalezneme,

pokladničky rozbijeme

do práce se zažereme.

Vesmírnou loď seženeme.

Pak nakoupíme bonbónky

a chlebíčky a laskonky,

nafukovací balónky.

Pozveme na raut blbounky.

Loď na pole postavíme,

balonky ji ozdobíme,

dobrůtkami naplníme.

Panákem se posilníme.

Hostů mile se ujmeme,

po palici je klepneme,

chlebíčkem hubu zacpeme

a do kozelce svážeme.

Pečlivě je urovnáme

a na sebe naskládáme,

naposledy zamáváme.

Pilotovi hold svůj vzdáme.

Slavnostně se loď pak vznese,

letíc k své nové adrese

(v černém jak uhlí okrese).

Autopilot to snad snese...

P.S: Berte prosím moje básnění s nadsázkou, víte, jak je to těžký a kolik mých buněk šedých mozkových při tom umřelo? A kdo nemá dost a líbilo se mu, moje starší vesmírné básnění Marťani a uzený najdete tady.