Tvoření s dětmi - Bambulínci poprvé

Už dlouho jsem měla v plánu zužitkovat obsah boxu, který jsem původně pořídila svým synovcům. Jenže jsem zjistila, že moje tvořivé já je mrcha a že se do něj zamilovalo a že ho nedá. Takže kluci dostanou LEGO a krabice plná plyšových drátků, bambulek a doplňků na výrobu různých potvůrek, je jen moje .

Po prvotním nadšení po otevření boxu jsem ale nakonec usoudila, že fialové, modré a oranžové bambulky jsou na výrobu zamýšlených domácích zvířátek poněkud extravagantní, takže jsem bambule motala ve volných chvílích sama z vlny, která mi zbyla ještě z doby, kdy jsem se chtěla naučit plést, leč moje milá babi nade mnou zlomila hůl s tím, že na leváka prostě nemá nervy. Fuj, to byla ale věta.

Bambulek bylo hodně, protože vlny bylo hodně a ty méně povedené a ty, co zbyly po zvířátkách (až je vyblejsknu, taky se jich dočkáte), jsem použila na příšerky Bambulínky. Prvňáčkovi se bambulky moc líbily, pořád se s nimi mazlil (dokonce s nimi i usnul) a tak s nadšením pomáhal a připevňoval ruce.

Nejdříve vzniklo cosi, co jsme pojmenovali Bambulínek...

Asi je to počítačový závislák...

Když mu prcek postavil počítač, vypadal děsně zažraně a šťastně...

Dokonce mu vyrobil i postel...

Jenže, podle prvňáčka, bylo Bambulínkovi smutno a protože bambulek zbylo hodně, vyrobili jsme mu rodinu. Taky vám přijde, že už se netváří tak šťastně jako u počítače? :)